Článek
„Na věk vůbec nekoukám. U mě záleží, jestli na to hráč stačí. Před roky si taky mladší kluci uhráli svoji pozici a Jirka ji má už z přípravy v tomto směru dost silnou, takže čekám u něj podobný příběh," říká trenér Karel Mlejnek, jenž má pro čtvrteční zápas v Red Deeru jasný plán.
„Budeme chtít držet se systému a přenést do utkání koncept hry, který pilujeme na tréninku Jsem při zemi, nebudu vyhlašovat žádné velké cíle, ale věřím, že naše poměry mám dobře bruslařsky vybavené hráče a přejeme si, aby hráli sebevědomě, přitom dostatečně zodpovědně, " říká kouč, jenž musí po zápase zúžit kádr o jednoho obránce a dva útočníky.
„Nebude to ale okamžitě v kabině. Večer se přesouváme do Edmontonu, řez chceme provést až tam v klidu a se vší vážností. Vybraných pětadvacet kluků pak zapíšeme na soupisku," říká Mlejnek a potvrzuje, že v plánu je společná vánoční večeře celého týmu na Štědrý den. „Pro kluky je připravený dárek a věřím, že to bude prvek, který upevní týmový duch," uvažuje.
Zásadu, že tým je nejvíc, ctí i Kulich. „Přistupuji ke všemu s pokorou. Jdu trpělivě, postupnými krůčky. Už od kláštereckého kempu se ale snažím makat, abych získal místo v sestavě," naznačuje Kulich, jenž se někdy pere i s nervozitou.
„I když si pro sebe říkám, že mám být v klidu, moc to nepomáhá. Dělám ale maximum, abych byl platným článkem mužstva. Nechci hrát na sebe, první je tým a do jeho služeb musím dát své hokejové dovednosti," říká až nečekaně skromně talentovaný hokejista.
Roli benjamínka má i v extraligovém kádru Energie. „Ve Varech mě vzali chlapi mezi sebe, jsem takové jejich dítě, o které pečují. Tady máme s klukama k sobě přece jen věkově blíž," usmívá se. V této sezoně nejvyšší domácí soutěže Kulich odehrál už 30 zápasů.
Vstřelil v nich sedm branek a přidal čtyři asistence. „Pro mě je každé utkání velká škola. Sbírám zkušenosti, neustále se učím a když něco udělám špatně, mají spoluhráči pochopení. Spíš, než by mi nadávali, tak poradí, jak to příště udělat lépe," přiznává.
Kulich je jediný český hokejista narozený v roce 2004, jenž hraje pravidelně mezi dospělými. „Taťka mi neustále opakuje, abych nebyl namistrovanej a myslím, že při nástupu do dorostu jsem i sám pochopil, že s takovými hráči to jde rychle dolů," líčí Kulich a přiznává, že si občas na střídačce brouká různé písničky a melodie na střídačce, aby se při zápasech uvolnil.
