ANTOŠOVA BŘITVA: O strašné Mlejnkově chybě, trapné porážce i české ostudě s letadlem

Ze všech reakcí v médiích a lidí pohybujících se kolem našeho hokeje cítím smíření, že na to prostě nemáme. Přestože jsme na šampionátu měli mít skvělé obránce a spoléhali jsme na kapitána Myšáka, který měl být střelcem a excelentním zakončovatelem, nic z toho se nestalo.

Všichni jsme se smířili s tím, že sice vedeme nad Kanadou 3:1, stejně ale nakonec prohrajeme. Konečný výsledek 3:6 je vlastně taková slušná prohra, která se v tichosti přešla. Dřív bychom rozebírali, jestli byla správná taktika, když se promrhal dvoubrankový náskok, teď se ale řeklo, že 3:6 je dobrý a jedeme dál.

Jenže následující prohru s Německem 1:2 v prodloužení už vlastně ani nikdo komentovat nechce, protože je to trapné. Němci měli na dvacítkách nejslabší tým za poslední roky, neměli hvězdy jako Draisaitla nebo Stützleho s Peterkou jako na minulém šampionátu. Jenže my jsme za celý zápas neukázali vůbec nic! A byl jsem překvapený, když jsem si po zápase přečetl, že jsme měli nějakou převahu. Tu bychom proti Německu mít měli, ale výsledek je výsledek.

Víc mě ale šokuje to ticho. Ticho, že se vlastně nic neděje. Tak nějak už dopředu čekáme, že to bude takhle blbé, a počítáme s tím, že na soupeře nemáme. Před šampionátem jsem si přečetl, jak skvěle jsou připraveni hráči z prvoligových Litoměřic, jenže na turnaji to vůbec nebylo vidět. V mezinárodním hokeji, který je úplně jinde, vůbec nestíhali. Je dobře, že na turnaj jel sedmnáctiletý karlovarský útočník Kulich a viděl, jak skutečně vypadá hokej, když ho hráči umějí. Aspoň už teď zjistil, na čem všem musí pracovat.

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale jít do turnaje jen s osmi beky, když vím, že Krutil si přenáší dvouzápasovou stopku z loňského MS, je podle mě strašnou chybou. Pak se zraní Jiříček, Hrádek dostane trest na jeden zápas, takže s Německem musíme hrát jen na pět obránců.

V tom utkání jsme nehráli dobře, trenér Mlejnek ale stejně nezměnil taktiku. Němci hráli hrozně dole, bránili kolem gólmana, jenže my jsme za celý zápas neposílali puky nahoru na obránce, aby je rozstříleli. Furt jsme to chtěli nějak vykombinovat, přitom nám to absolutně nefungovalo.

A pak přijde den zápasu s Finskem, který se nakonec zruší kvůli jedinému pozitivnímu případu v našem týmu. Přitom loni měli Němci pět lidí v karanténě, nastoupili se 14 hráči a turnaj se dohrál. Je pro mě nepochopitelné, že teď kvůli jedinému nakaženému dají body Finům. Co je to proboha za systém? Proč nenechali ostatní kluky znovu otestovat, aby se mohlo hrát?

Jak poslouchám zprávy nejen od našich hráčů, tak organizátoři turnaj v Edmontonu a Red Deeru vůbec nezvládli. A překvapený jsem o to víc, že loni v Edmontonu na šampionátu dvacítek už bublinu dělali a přesně věděli, co se dělo.

Jak je možné, že jeden rok celý turnaj proběhne s perfektní organizací a další rok se to absolutně nezvládne? Přece je úplný nesmysl, aby do hotelu, kde bydlí hráči, mohli chodit jiní lidé na večeři! To pak nešlo o bublinu, jen se to bublinou nazvalo.

Smutnou tečkou za zpackaným šampionátem pak bylo vykázání našeho týmu z letadla kvůli chování Rusů a posunutý odlet domů. A je to i ostuda českého nároďáku. Chápu vysvětlování, že Češi v tom byli nevinně, ale špatné světlo to vrhá i na ně. Až se o tom někdo bude bavit za rok nebo za dva, řekne se, že tenkrát neodletěli i Češi a hodí nás s Rusy do jednoho pytle.

Chápu, že se manažer týmu Ota Černý snaží vysvětlovat, že to tak nebylo, aby kluci nevypadali jako blbci. Ten šrám ale bohužel zůstává i na českém mládežnickém nároďáku. A to mě osobně strašně mrzí, protože věřím, že kluci se snažili dodržovat všechna opatření. Jasně, mohli mít respirátory nasazené jen napůl nebo si je na chvíli sundali. Při letu z Kanady ale holt musíte striktně dodržovat všechna pravidla. Bohužel je to škraloup, který nám moc nepomůže.