GLOSA: Před rokem Kanada, teď si čtyřlístky natrhali Češi. A kolébka hokeje neumí prohrávat

Göteborg (od našeho zpravodaje) - Před rokem ve finále jsme sledovali slzy Kulicha i dalších čtyř hráčů, kteří se účastní i letošního šampionátu. Dvacítka tehdy byla obrovsky blízko k senzačnímu obratu ve finále, smazala dvoubrankové manko a v závěru dokonce mohl rozhodnout Šapovaliv, jenže neuspěl a Kanada se radovala ze zlata.

I s ohledem na tuhle vzpomínku prostě musíme říct, že Češi si postup zasloužili. Jasně, od druhé třetiny tahali za kratší konec, ale tentokrát si prostě natrhali víc čtyřlístků než před rokem.

Sám jsem při Židlického šanci deset minut před koncem českým kolegům říkal, že na gól je ještě brzy. A ze srandy jsem přivolával, že rozhodnout je potřeba nejdříve až minutu před koncem, aby Kanada neměla čas na odpověď. To se povedlo geniálně jedenáct vteřin před sirénou. „Dar z nebes,“ nechápal ani Tomáš Cibulka, autor druhé branky, premiérové na turnaji.

A symbolicky může děkovat jedinému „Čechovi“ v kanadském dresu Oliveru Bonkovi, kterému by se za tenhle nešťastný vlastenec mohl započítat aspoň kanadský bod.

Naprosto zbytečné a odporné jsou ale nenávistné komentáře, které syn českého mistra světa z roku 1996 po smolné teči schytával od kanadských fanoušků i na svém instagramovém účtu. Ten si musel posléze nastavit jako soukromý.

Když k tomu přičteme zákeřný krosček největší hvězdy výběru Javorového listu Macklina Celebriniho do obličeje Ondřeje Bechera v poslední sekundě, znovu se ukazuje, že kolébka hokeje není zvyklá prohrávat. A tak neumí prohrávat se ctí a bez zbytečného pláče na špatném hrobě.

Českému týmu zařídili postup nečekaní hrdinové. Vedle obránce Cibulky a dvougólového Jakuba Štancla pak především gólman Michael Hrabal, který prožil na turnaji slabší momenty proti Slovensku i Švýcarsku, ale tentokrát byl celých šedesát minut naprosto sebejistý. A tak ani nemusí vadit, že obvyklé tahouny jako Kulich nebo Šalé favorit naprosto vynuloval.

Skalp jednoho z největších favoritů turnaje se samozřejmě počítá. Vždyť Kanada z posledních čtyř šampionátů získala tři zlata a jedno stříbro. Na euforii je však ještě brzo. Medaile stále visí poměrně vysoko.

Ani do semifinále se Švédskem, ani do závěrečného duelu turnaje ať už proti USA, nebo proti Finsku, nepůjde česká dvacítka v roli favorita. Opět tak bude potřebovat bojovnost, obětavost a znovu i skvělý výkon brankáře. A trochu té štěstěny, která snad zůstane na straně svěřenců Patrika Augusty.