Kanaďané po obratu Rusů nepanikařili. Ani na chvíli jsme nebyli frustrovaní, ujišťoval Perry

Kanaďané, kteří zvítězili i v letech 1976, 1984, 1987 a 1991, postoupili do finálové série, která se bude hrát na dvě vítězství, ve velkém stylu. Čtyři dosavadní zápasy v Torontu vyhráli s celkovým skóre 19:6. Právě semifinále mohlo být největší hrozbou - v základní skupině i ve finále lze při zakolísání ještě pomýšlet na turnajový primát, v semifinále nikoliv.

Uvědomoval si to i kouč hlavního favorita turnaje Mike Babcock, když před duelem s Rusy hovořil o tom, jak je bitva na jediný zápas ošemetná. "Když je to 80 na 20, je to nuda. Ale 50 na 50, to má každý rád. A každý chce v takové situaci být, když jste dobří v tom, co děláte. Je to pak zábava, ale spojená s obavami," prohlásil Babcock.

Ty se ho ale nakonec nezmocnily ani ve chvíli, kdy sborná během druhé třetiny otočila stav z 0:1 na 2:1 ve svůj prospěch. "Opravdu mě nenapadlo nic o tom, že by došlo k překvapení," prohlásil třiapadesátiletý Babcock, jenž v NHL působí na pozici trenéra od roku 2002 a v současnosti vede právě Maple Leafs, v jejichž hale Air Canada Centre se turnaj hraje.

Kanaďany absolutně nevykolejil z nastoupené cesty ani obrat Rusů nedlouho před druhou přestávkou, po níž podruhé během celého turnaje prohrávali. "Tihle kluci už nejsou žádné děti. Já věřím jim a myslím, že oni věří mně. Dobře vědí, že jsme připraveni. A také vědí, že jsme dobří. Vědí, že máme šanci (vyhrát turnaj). A to je vše, oč můžete v životě žádat - mít šanci," prohlásil Babcock.

Jeho svěřenci odpověděli tím nejlepším způsobem. Stejně, jako se jim to podařilo v základní skupině proti USA, kdy na turnaji ztráceli poprvé. Rychlým vyrovnáním. S Američany ho stihli po 89 vteřinách, s Rusy tento interval zkrátili na 72 sekund.

"Nebyli jsme ani na chvilku frustrovaní. To se stává. Hodíte to za hlavu a jdete na led usilovat o zvrat. To je hokej. K nim se to tam párkrát odrazilo, ale my jsme dělali spoustu věcí správně," připomněl útočník Corey Perry herní i drtivou střeleckou převahu.

Babcock, jenž je jako jediný trenér členem Triple Gold Clubu za vítězství na MS (2004), ve Stanley Cupu (Detroit 2008) a na OH (2010 a 2014), ale podobné okamžiky během úspěšné kariéry už několikrát prožil. A stejně na tom byli i hráči, které každoročně zocelují boje o Stanleyův pohár.

"Každý v kabině už si dříve takovou situací prošel. A byli jsme v pohodě. Ať už si k tomu někdo něco řekl, nebo ne, všichni byli opravdu soustředění na to, abychom měli pod kontrolou naši hru a to, jak tvrdě pracujeme. Každý věděl, jak moc potřebujeme dobrou třetí třetinu. Někdy ani není potřeba cokoliv říkat," uvedl útočník Brad Marchand.

Lze tedy vůbec současnou Kanadu dostat pod psychický tlak? "Nevím. S tímto týmem jsem nervózní opravdu jen zcela mimořádně. Věřím v každého hráče v týmu. Když si obléknu tento dres, věřím, že si jdeme pro výhru. Myslím, že jedinou cestou, kdybychom znervózněli, by bylo prohrávat o pár gólů v posledních několika minutách," řekl obránce Drew Doughty.