SPORT A ENERGIE: Přežily covid, teď jsou ale kluby před krachem. Ničí je skokový nárůst cen

A není to ojedinělý výkřik volající o pomoc.

Přemysl Šulc, pro změnu šéf hokejového oddílu v Lomnici nad Popelkou, jen smutně vyčísluje: „Běžně jsme platili za energie 700 tisíc korun ročně. Letos se se stejnou spotřebou budeme pohybovat na úrovni tří milionů korun. Jsme z toho zdrceni. Na provoz a údržbu snad obdržíme z Libereckého kraje 280 tisíc korun, podpora od města ve výši milionu už byla vyčerpána. Za březen a duben dlužíme 390 tisíc za energie a k tomu taky za mzdy. Nevíme, jak z toho ven."

Sport.cz na nebezpečí tikající bomby v podobě skokového nárustu cen energií, které mohou mít skutečně pro řadu klubů fatální následky, upozorňoval už na počátku roku v sérii článků "Strasti klubu v pandemii". Teď ale ony strasti eskalovaly, protože oddíly zatím marně čekají na systémovou pomoc státu, potažmo Národní sportovní agentury (NSA).

Její šéf Filip Neusser sice chtěl o více než půl miliardy navýšit rozpočet pro rok 2022 (4,6 miliardy), přičemž by finance navíc směřovaly právě na provoz energeticky náročných sportovišť, zatím se ale odklepnutí ze strany vlády nedočkal a kdo ví, jestli vůbec dočká. „Nebylo nám nic přislíbeno a ani nevím, jestli budu vyslyšen. Ale vláda to určitě projednávat bude. Situaci kolem energií vnímám jako obrovský problém a český sport se dostává do nejtěžších časů," řekl Neusser v rozhovoru pro Sport.cz, který v plném rozsahu přineseme v následujících dnech.

Že se tuzemský sport ocitá v kritické době, netvrdí sám, ale podobné věty teď slyšíte i od dalších významných sportovních funkcionářů. „Procházíme nejtěžším obdobím českého sportu v jeho historii. V době, kdy je nutné děti přivádět k pohybovým aktivitám a do organizovaného sportu, nám budou kluby zanikat z ekonomických důvodů. A současná vláda to zatím neřeší," uvedl Miroslav Jansta, předseda České unie sportu (ČUS).

Marek Tesař, ředitel kanceláře České obce sokolské, u těch slov jen souhlasně přikývne. A sám přidá: „Kdo to vnímá jinak, mýlí se. Doufám, že si to uvědomí co nejdříve i současná politická reprezentace." Ten navíc upozorňuje, že ještě nejsme na vrcholu krize, protože i v Sokole má řada tělocvičných jednot včetně těch na nejmenších vesnicích stále zafixované ceny energií. Až na podzim řada z nich vyprší, přijde drsná rána.

Jaká? Leccos napovídají výpovědi z hokejových klubů. „My máme elektriku zdraženou o 191 procent, plyn o 90. Měsíčně jsme platili 350 tisíc korun, teď to dělá 680 tisíc. Je to neúnosné," popisuje Miloslav Šeba, šéf pražské Kobry. „Za jeden megawatt elektřiny jsme platili 910 korun, loni už to bylo 1 500 a letos 1 800 korun. Jestli se nepodaří zafixovat dobrou cenu elektřiny na příští období, tak jsme skončili," říká Vaněk z Brumova-Bylnice.

Je jasné, že právě hokej a třeba plavecké sporty trpí tíhou zvyšujících se cen nejvíce. Však to bylo i ústřední téma nedávné volby hokejového prezidenta. Někde chtějí zimáky nechat zavřené, jinde je třeba rozjedou místo srpna o dva měsíce později. Kupříkladu v Jihlavě v minulé sezoně zavřeli jednu tréninkovou plochu, a když se zrovna na hlavním stadionu nehrály zápasy, chladili led na menší teplotu. Některé oddíly si sice na jeho kvalitu (a oprávněně) stěžovaly, ovšem klub ušetřil.

„Uvažuji, že bychom snad vypnuli teplou vodu," míní zase Tomáš Vaculík, šéf TJ Tatran Střešovice, kde provozují klasickou sportovní halu.

Venkovní sporty jako fotbal, který se dá v mnohých regionech hrát venku po celý rok, byť v zimě pod umělým osvětlením, leccos přečká, ty halové ale živoří.

Svědectví sportovních šéfů má obvykle shodný závěr. Vyhlížejí pomoc od vlády, která však hasí jiné trable a ty sportovní spíše odsouvá. Premiéra Petra Fialu pozval Jansta na nedávnou valnou hromadu ČUS. Předseda vlády se omluvil, v dopise však mimo jiné napsal: „Sport chápu jako důležitý pilíř společnosti. Českou republiku teď čeká několik obtížných rozpočtových let. Tyto roky, kdy se budeme potýkat s krizí, se však nesmějí podepsat na zdraví české společnosti. Naším cílem je proto zajistit českému sportu transparentní vícezdrojové financování."

Krásná slova, leč popravdě nikterak konkrétní, která by měla okamžitě pomoct v Brumově, Lomnici či v Černošicích, ve kterých zvažují konec hokejového klubu. Navíc se stát v roce 2016 (tedy ne za Fialovy vlády) zavázal, že do roku 2025 bude navyšovat objem prostředků na sport na jedno procento celkových výdajů státního rozpočtu. To by mělo ve finále činit zhruba 19 miliard, jenže za šest let nenastal žádný posun, protože jsme pořád na 0,3 procenta.

Pesimistické jsou i pohledy na radnice měst a obcí, ve kterých kluby sídlí. I tady jsou kasy povětšinou prázdné a sport až několikátý v řadě, protože ceny energií se dotýkají všech, tedy škol, divadel či jiných městských společností. „Magistrát Pardubice navýšení cen energií do podpory sportovních oddílů nepromítl a podle diskuze ani v roce 2023 to nebude zohledňovat," uvedl pro Českou obec sokolskou pardubický Sokol.

A podobné to je i jinde, koneckonců v řadě akvaparků i na plaveckých stadionech jste sami na vlastní kůži mohli už v zimě a na jaře pocítit, že voda byla studenější než dřív.

„Celý rok upozorňuji na to, že systém financování není funkční. Protože pokud město (obec) nemá explicitně dané procento prostředků, které musí vynaložit na pohybové aktivity či sport, tak to prostě nedělá. Ano, v některých obcích mají skvělý sport a fantastické aktivity, protože třeba starosta má dobrý vztah ke sportu, ale v obcích, kde vztah není tak kladný, nemusí dávat na provoz sportovišť a pohybových aktivit nic," zlobí se Neusser z NSA.

Kluby tak v nejisté době čekání musí reagovat. Vedle dočasného uzavírání sportovišť je jednou z hlavních variant navýšení členských a oddílových příspěvků (tématu se budeme věnovat v samostatném textu), byť jsou si kluby vědomy, že to přinese negativní odezvu od členů i jejich možný úbytek.

„Pokud stát klubům a jednotám nepomůže s uhrazením částek za energie, nastane kolaps, který odnesou opět děti a rodiny. Buď sport v jejich okolí přestane fungovat nebo budou muset platit za tréninky více peněz," varuje Miroslav Jansta.