Článek
Zkrátka s českým sportem je zle.
Tuze zle, protože nářek na několikanásobně vyšší ceny za energie nezní z pár klubů, ale line se unioso napříč. "Před deseti lety se český sport vlastní vinou po pádu Sazky ocitl v existenčních problémech. Teď jsme v nich zase, ale nemůžeme za ně, neboť jde o výsledek dlouhodobého podfinancování českého sportu. Řítíme se do největší krize," zlobí se Miroslav Jansta, šéf České unie sportu (ČUS) a zřejmě nejvlivnější sportovní funkcionář v zemi.
Před sebou má zrovna výsledky průzkumu, v němž ČUS oslovil 1 200 klubů, které využívají vnitřní sportoviště. Zatím odpověděla zhruba polovina, nicméně 87 procent z nich tvrdí, že pokud se situace s cenami energií nezlepší či stát nepomůže, tak nejpozději během příštího roku ukončí činnost - 17 procent přitom už letos, 12 procent na počátku roku 2023.
Podobný průzkum si udělal také Sokol a i z něj vzešla podobná alarmující čísla. "Malé jednoty, které jsou často také centrem společenského života, budou muset ukončit provoz," varuje starostka České obce sokolské Hana Moučková. A nejspíš sami dobře víte, jak důležitou společensko-sociální roli hraje na menších obcích sokolovna.
Že by se záchranou přispěla obec? Ty nejmenší obracejí každou korunu, ty větší se pak musí rozhodnout, jestli podpořit sport, či raději opravit ulice...
| Sport a energie II |
|---|
| Sport.cz se problematice zvyšujcích se cen energií a jejich dopadu na kluby věnuje dlouhodobě. Už na počátku prázdnin jsme přinesli sérii článků, které na hrozbu upozorňovaly. Teď, když se situace ve sportovním prostředí ještě zhoršila, přicházíme s další sérií. Toto je první díl, v dalších nabídneme rozhovor s Miroslavem Janstou, šéfem České unie sportu, či jak se s cenami energií srovnáná hokej. |
Půjdeme-li po konkrétních sportech, pak samozřejmě nejvíce trpí ty energeticky náročné, jako jsou hokej či plavání. A k tomu i halové sporty typu basketbal, volejbal, florbal, házená... Fotbal, který v minulosti přispěl i menším klubům na výstavbu umělých trávníků, dokáže v mnohých regionech přečkat venku celou zimu, tudíž pro něj ceny energií nejsou až tak zničující. Ovšem faktury provozovatelům plaveckých areálů či zimních stadionů rostou do enormních výšin a třeba Jansta varuje, že pokud stát nepomůže, hrozí uzavření bazénu v pražském Podolí, který právě ČUS spravuje. Ztráta je tu v desítkách milionů.
Jen pro představu: zimní stadiony ještě donedávna platily 1,30 - 1,80 Kč za kWh elektřiny, teď je to v průměru přes 12 korun a v srpnu dokonce někde kupovaly i za 25 korun. "Za měsíc srpen zaplatili jejich provozovatelé více než za celý rok 2021," říká Milan Vacke, člen výkonného výboru hokejového svazu. A to ještě řada stadionů má fixace, která koncem roku vyprší, a pak nastane temno.
A byť se teď mluví o zastropování cen, které slíbila vláda, sport pořádně neví, na kolik se to bude dotýkat i jeho. "Na sportovní kluby se bude vztahovat zastropování ceny energií. U těch menších klubů je to naprosto jasné," řekl. Definitivně jasno bude až poté, co vláda vydá nařízení s konkrétním popisem fyzických i právnických osob, které budou mít nárok odebírat energie za zastropované ceny.
Větší sportovní organizace ale prý budou mít smůlu.
Jansta zastropování cen pro spolky považuje za nezbytný krok k resuscitaci sportu, který se podle něj ocitl v klinické smrti. Tím druhým je navýšení rozpočtu na provoz a údržbu. Už v červenci sice vláda vzhledem ke krizi na něj přihodila 385 milionů korun, avšak schválení částky ještě neprošlo sněmovnou, k tomu pozdější měsíce přinesly další nárůst cen. Navíc ve středu poslanci navrhli, že tuto částku o 60 milionů korun pokrátí.
"Na základě dat a porovnání s loňským rokem odhadujeme, že náklady na energie všech amatérských sportovišť budou letos šest miliard korun. Loni to byly dvě miliardy a pokud nedojde k zastropování cen i pro sportoviště, mohlo by se jednat příští rok až o 10 miliard," citovala ČTK prohlášení NSA. "Naším cílem je získat pro kluby další peníze, aby mohly nadále fungovat. Pokud dojde naopak k jejich škrtům, uspíší to krach a zavření mnoha sportovních klubů a sportovišť. Bez navýšení financí se obáváme nejhoršího a to zavírání sportovišť a omezování dětského sportu, ke kterému bohužel někde dochází už nyní."
Hana Moučková, starostka České obce sokolské Hana Moučková a předseda České unie sportu Miroslav Jansta.
To jsou - i vzhledem k tomu, že na celý sport hodlá vláda v roce 2023 dát pouze 5,6 miliardy korun - závratné cifry. Jansta a další činovníci proto apelují, aby sport dostal 10 až 11 miliard.
Jenže než politici rozhodnou, než pošlou peníze (mnohé kluby například stále neobdržely finance z dotačního programu Můj klub!) musí sportovní oddíly nějak přežít. Jak? Podle průzkumu ČUS 54 procent klubů omezí účast na soutěžích a turnajích, 42 procent sníží počet tréninků, čtvrtina oddílů propustí trenéry dětí, 73 procent navýší členské příspěvky (odpovědi klubů se mohly opakovat, proto není součet roven stu procent).
"Pokud se naplní tyto černé scénáře, dají se opět čekat ztráty řady dětí ve sportu. Opět to odnesou rodiny s dětmi, kterým se zvýší náklasy na tréninky a tím se sport stane méně dostupným. Stát je háže přes palubu, protože v klubech sportuje 90 procent dětí. My zase budeme jako žebráci prosit o záchranu," říká Jansta.
64 procent klubů pak v touze ušetřit snižuje teplotu na sportovištích, někde dokonce vypínají teplou vodu. Jde o logický důsledek, zvlášť když vláda opakuje, že se budeme muset všichni uskromnit a že doma máme sedět ve svetru. Tak proč by se zrovna na sportovištích mělo "topit pod kotlem"? "Ale není možné hrát plážový volejbal při 12 nebo 13 stupních, to je životu nebezpečné," varuje šéf pražského volejbalového svazu Jakub Lébl.
A na vyšší riziko zranění při nižších teplotách upozorňují i z dalších sportů.
"Ale i když budeme trénovat při 17 či 18 stupních, tak to problém nevyřeší," reaguje Jansta s tím, že se ušetří jen zlomek z celkových nákladů.
Pomůže stát sportu z jeho klinické smrti, nebo po Novém roce přijde krach klubů ve velkém?
