Článek
"Jsem smutný z toho, co se stane. Aby národní sport neutrpěl a aby se z toho uměl vzpamatovat, protože hrozí, že už tak úzká základna se ještě zúží," říká pro Sport.cz Alois Hadamczik, prezident hokejového svazu.
Fotbalisté dokáží ve vetšině regionů přečkat venku celou zimu a ceny energií je tolik neruinují, u hokejistů je to ale přesně naopak. Jen pro představu: svaz oslovil 170 stadionů, aby zjistil, jak na tom jsou. Odpovědi se zatím dočkal od 90, přičemž 15 z nich už teď nemá zafixovanou energii, platí současné ceny a třeba jen faktura za letošní srpen byla vyšší než za celý rok 2021. Šedesátce pak fixace skončí letos.
"A já se opravdu obávám, že pak ve velkém nastane ukončení provozu stadionů i předčasné ukončení některých soutěží," varuje Milan Vacke, člen výkonného výboru svazu a ředitel sportovního centra v Klášterci nad Ohří, pod které spadá i zdejší zimní stadion. "Máme peníze na měsíc a něco provozu, když pak nepřijde pomoc státu, vypadá to velmi černě. A to je problém, který po Novém roce čeká většinu zimáků."
Vacke rovněž poměrně detailně popisuje, jak moc teď provozovatelům narůstají výdaje. Donedávna platili za kilowatthodinu částku 1,30 - 1,80 koruny, záleželo na šikovnosti manažerů. Teď je cena i přes 12 korun. A i když dojde k zastropování cen, což pořád není jisté, zda se bude týkat i sportovních klubů, mohou být ceny vyšší i pětkrát šestkrát. "U velkých extraligových stadionů a některých prvoligových mohou jít náklady na energie ke stu milionům ročně. U těch menších, které platily okolo dvou milionů, to teď může být 17 či 18 milionů korun," říká Vacke.
| SPORT A ENERGIE |
|---|
| Sport.cz se problematice zvyšujcích se cen energií a jejich dopadu na kluby věnuje dlouhodobě. Už na počátku prázdnin jsme přinesli sérii článků, které na hrozbu upozorňovaly. Teď, když se situace ve sportovním prostředí ještě zhoršila, přicházíme s další sérií. V prvním díle jsme popsali situaci klubů, v druhém jsme přinesli rozhovor s Miroslavem Janstou, šéfem České unie sportu, a teď nabízíme text, jak se s cenami energií srovnáná hokej. |
To jsou astronomická čísla, s jejichž zaplacením těžkou pomohou samosprávy, zvlášť na menších městech. A je tak poměrně logické, že jednatelé, než aby sebe i klub uvrhli do exekuce, bez státní podpory raději zavřou. Roli samozřejmě mnohde hraje stáří stadionů a jejich technologická zaostalost, protože zhruba 40 procent zimáků ji má za zenitem a spotřeba je tak dvakrát až třikrát vyšší.
V některých klubech se proto dobrovolně stěhují do menších hal, jinde naopak ponechaly ty tréninkové zavřené. Třeba v Jihlavě na začátku roku kvůli úspoře energií snížili výkon chladících zařízení. Ušetřili, ale někteří nájemci si právem stěžovali na kvalitu ledu. "Ten efekt je pak katastrofický. Cestou není ani snižovat teplotu v kabinách. Brusle, kalhoty i rukavice nejsou levnou záležitostí, ale pak neschnou a plesnivějí. Jejich obvyklá životnost několik let se v tomto stavu promění na pár měsíců," říká Vacke.
A Hadamczik smutně přidává: "Pro svaz je to skoro neřešitelný problém."
Proč? Jeho rolí je pomáhat s trénováním, systémem a zajištěním soutěží, ale dotovat provoz stadionů by i jeho ekonomiciky zničilo. "Svaz by pomohl pěti klubům a jeho rozpočet by byl pryč," ví Vacke.
Svaz tak chce být prostředníkem, který vyjedná pomoc od státu. Už v pondělí má Hadamczik schůzku na ministerstvu průmyslu o obchodu, aby situaci řešili. "Stát ale nemůže říct, že zaplatí všechny zimáky. I když jsem představitel hokeje, tak ho plně chápu. Vláda má na starosti všechny občany a lidi budou zoufalí, aby vůbec zaplatili své bydlení a měli teplo. Hokej není číslo 1, bez kterého se nedá žít," říká Hadamczik smířlivě.
I proto má v hlavě kompromis, že by z těch ohrožených vytipoval kluby, které mají nejvíce mládeže a pro ně žádal účelovou podporu na energie. Zároveň ví, že hokej musí jít cestou i vlastních úspor. "Třeba začít hrát po vzoru NHL. Změnit letní přípravu a příští sezonu rozjet až koncem září, abychom v létě neplýtvali energiemi na stadionech."
Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik.
Nicméně už teď je jasné, kdo bude při stoupajících cenách největším poraženým. I kdyby se podařilo vyjednat další dotace pro sportovní kluby a mládež, tak neregistrovaní hobíci, kteří chodí hrát po večerech "odborářskou ligu" či si jen tak pinknout, budou nejspíš platit plné nájemné. "Tam bude šílený úbytek. A já ty kluky lituji, protože oni milují hokej. Dávají na něj své děti, jsou to hokejoví nadšenci. I jim bychom měli pomoct, protože když lidi nebudou sportovat, bude pak stát mít větší výdaje na zdravotnictví," říká Hadamczik.
Už teď v Praze a okolí stojí led i přes 4 000 korun za hodinu, což jsou ovšem pořád "drobné". "Reálná cena hodiny, aby se provoz z pronájmu ufinancoval, je teď 10 000 korun. A to nikdo nedá," vypočítává Vacke.
I to je podle něj důvod, proč kluby nespasí ani navýšení členských příspěvků, protože i kdyby vzrostly z pěti na deset tisíc za rok, tak to nepomůže. A cenu příspěvků, která by odrážela skutečnou cenu ledu, podle něj nikdo z rodičů nezaplatí. "Ono to má poměrně jednoduché řešení, jen ho celá Evropa nechce. Aby se místo zeleného šílenství používal selský rozum," míní Vacke.
A pak je tu s velkou dávkou nadsázky ještě možnost, že kluby z krize vytáhnou zamrzlé rybníky...
