Článek
Snažil jste se jako hráč dbát na zásady fair play?
Snažil jsem se hrát slušný hokej. Ale taky jsem pořád slušněj nebyl. Jak jsem byl v lize lepší hráč, často si mě hlídali osobně. Sekali, hákovali, podráželi… Tak jsem to občas nevydržel a taky někoho přetáhl přes záda, i když jsem toho třeba pak litoval. Chvílemi jsem byl vzteklý, ale málokdy, většinou jsem se snažil spíš ze soupeřů udělat blbce, trochu je zesměšnit, dát jim puk mezi nohama a objet je, to byla moje filozofie.
Nejostřejší byly souboje se Sovětským svazem, ty se nehrály vždy ve férové atmosféře.
Vybavím si finále Poháru mistrů evropských zemí, kdy jsme s Pardubicemi hráli proti CSKA Moskva. Doma jsme vyhráli 3:2 a jeli do Moskvy. Měli strach, že můžou prohrát, což se nesmělo stát, tak na nás vyrukovali s takovou brutalitou, že jsme se trochu podělali a prohráli. Ale na zápasy se Sověty vzpomínám rád, v 70. letech jsme nastupovali všichni doma, ještě se nechodilo do zámoří, tak jsme byli nejlepší mančaft Evropy. Třeba v roce 1976 v Katovicích jsme hráli jak z praku. Všechny jsme vyřídili jak žádost a ztratili jediný bod, což bylo unikum.
Platilo i s Rusy, že na ledě jste byli rivaly, ale mimo stadion jste se dokázali bavit?
Rusky jsme uměli, jinou řeč ne. A jak měli naplněné tašky vodkou, když vyhráli, přišli se družit.
Hrál se tehdy férovější hokej než dnes?
V každé době byli hráči, kteří nebyli féroví. Měli byste mít nějakého blázna, který je schopný všeho, a soupeři si na něj musí dát pozor. Byli i dřív, i když možná ne tak bezohlední. Občas mi přijde, že někteří využijí každé nepozornosti a předvádějí zákroky, které do sportu nepatří.
Vaším osudovým klubem jsou Pardubice, kde figurujete v roli poradce sportovního ředitele. Jste optimistou, že Dynamo se po hubených letech zase zvedne?
Když chtějí, tak jim svůj názor řeknu. Chodím na každý domácí zápas, máme tam ve sky boxu místa. Je pravda, že osm let od posledního titulu to šlo z kopce. Já doufám, že jsou horší léta pryč a půjde to jen nahoru, jak se extraliga zachránila a přišel nový majitel.
Proč se podle vás Pardubicím tak přestalo dařit?
Nebyla tam trpělivost a kecalo do toho moc lidí. Nebyl tam jeden generál, který by bouchl do stolu. Teď věřím, že už tam je a budou ho všichni respektovat.
Jste aktivní i v politice, neúspěšně jste kandidoval do Senátu, v Pardubicích jste radním. I v tomhle prostředí se dá hrát fair play?
Tam se z těch zásad občas musí ustoupit. (úsměv)