Článek
V této sezoně jste si poprvé zkusil angažmá v zahraničí. Jaký byl první ročník v Saginaw?
Jsem hodně rád, že jsem se rozhodl pro zámoří. Kdybych zůstal v Česku, určitě moje jméno nezazní na draftu tak vysoko. I když jsem šel z dospělého hokeje na Kladně „zpátky" do mládežnického, nevnímal jsem to jako pokles. Vždyť jde o nejlepší juniorskou soutěž na světě. Přístup a zázemí už je plně profesionální, vše na vysoké úrovni. Navíc jsem dostal hodně času na ledě a hrál jsem víc s pukem. Pro můj rozvoj to byla dobrá volba.
Bylo pro vás náročné opustit známé české prostředí?
Samozřejmě jsem se toho bál. Nejtěžší bylo rozloučit se s rodinou a blízkými. Když jsem ale dorazil do Saginaw, všechen smutek opadl. Všichni byli přátelští a chtěli mi pomoct. Našel jsem si nové a dobré kamarády. V týmu máme skvělou partu. Podnikali jsme spoustu aktivit i mimo hokej. Chodili jsme do kina, scházeli jsme se v typických amerických sklepních barech a hráli kulečník nebo stolní tenis.
Angličtinu jste zvládal v pohodě?
Z jazyka jsem měl také velký strach. Říkal jsem si, co budu v Americe dělat, když neumím mluvit. Po prvním tréninku jsme šli na snídani. Servírka se mě ptala, jestli chci chleba, jak chci upravit vajíčka a tak podobně. Jen jsem nechápavě koukal a jídlo mi musel objednat kapitán. Ale všichni na mě byli milí, takže jsem se postupně rozmluvil. Ani jsem si nepřipadal trapně a nebál jsem se udělat chybu.
Před dvěma týdny jste byl v Montrealu na draftu do NHL. Jaký to byl zážitek?
Ohromný. Měl jsem obrovskou radost, když zaznělo mé jméno. Zájem Vegas mě potěšil. Na konci prvního kola jsem trochu doufal. Ale ve druhém kole už jsem ani nebyl nervózní. Věděl jsem, že každou chvíli snad přijdu na řadu.
Matyáše Šapovaliva si v draftu vybralo Vegas.
Už víte, jaké plány má s vámi vedení Vegas?
Hned po draftu jsem už byl na rozvojovém kempu. Byl tam i stejně starý Kuba Brabenec, kterého si Vegas vybralo loni, takže mi se vším pomohl a vše mi ukázal. Měli jsme hotel asi pět minut chůze od tréninkového centra, což bylo ideální a celkově jsem si to užil. Na začátku září pojedu na nováčkovský kemp. Snad udělám co největší dojem.
A příští sezonu odehrajete kde?
Určitě v Saginaw. Sice jsme byli v naší konferenci poslední, ale měli jsme dost mladý výběr. Takže odejdou jen dva hráči a věřím, že budeme mít velkou kvalitu. Můžeme dojít daleko. Doufám, že příští ročník dělám ještě větší krok směrem k NHL, která je můj velký cíl.
Aktuálně bojujete na přípravném kempu o nominaci na mistrovství světa juniorů.
To by byla další velká paráda. Splnil se mi první cíl, že jsem dostal pozvánku na přípravu. A teď už vlastně záleží jen na mně. Mám velkou touhu reprezentovat, což jsem říkal i ve Vegas. Chtěl jsem na kemp dorazit co nejdřív. Původně jsem měl letenky až na pondělí, ale vyšli mi vstříc a přehodili mi je na neděli. Do Brna jsem přijel v pondělí ve dvě ráno. Probudil jsem Jirku Kulicha a nemohli jsme usnout. Naspal jsem asi tři hodiny. Ale na ledě se zatím cítím výborně.
V Montrealu na draftu s vámi byla vedle rodičů i o dva roky mladší sestra Adéla, také výborná hokejistka, která se dostala do All Star týmu na MS hráček do osmnácti let. Jak si akci užila?
Také pro ni to byl velký zážitek. Je velká fanynka Tampy Bay, takže si přála, ať si mě vybere. Ale ani kvůli ní mě nemrzí, že jsem ve Vegas. Ségra se navíc na draftu bavila se zámořskými agenty, protože by ráda šla hrát hokej na univerzitu. Určitě má velkou šanci. Musí se ale nejdřív naučit anglicky na vysoké úrovni. Agenti jí radili, ať jde co nejdřív do Ameriky na dva roky už na přípravnou školu.
Jak berou vaši rodiče, že jim jejich děti takhle brzy zmizí do světa?
Mamka se vždy ptá, kdy už dorazím domů. Ale v téhle době si můžeme volat přes půl světa, takže je to docela v pohodě.
Rodiče nikdy nesportovali, jak jste se tedy dostal k hokeji?
Táta koukal na zápasy v televizi. Kladno jsme měli z Berouna nejblíže, a tak jsem byl fanoušek Rytířů. Jako první utkání si vybavuji duel se Slavií v O2 areně. Chytlo mě to a hned jsem si chtěl hokej zkusit.
Hokejista Matyáš Šapovaliv na tréninku juniorské reprezentace v Brně.
Matyáš Šapovaliv na tréninku v Brně v souboji s juniorským kolegou Martinem Ryšavým.
Právě za Kladno jste si zahrál zatím jediných 12 zápasů v dospělém hokeji. Jaká to byla zkušenost po boku Jaromíra Jágra nebo Tomáše Plekance?
Potkat se s padesátiletým Džegrem, to bylo něco. Být s ním v šatně a zahrát si s ním v jednom týmu. Vždyť je starší než moji rodiče. Parádní zkušenost. A ještě víc mi pomohl Pleky. Je hodně přátelský a snaží se mladším radit. Navíc je taky centr a máme podobný styl, snažíme se hrát hodně do defenzivy.
Zvládl jste jim tykat?
Plekymu jo, ale Džegrovi teda ne. K němu mám příliš velký respekt. Ani nevím, jak to teď mají mladí kluci na Kladně. Musím se zeptat spoluhráče z dvacítky Jirky Ticháčka. (směje se)
