Článek
Čekali jste od sebe v prvním zápase víc?
Michálek: Nebyl to dobrý začátek, sám to cítím. Doufal jsem, že hlavně pro tým utkání dopadne lépe. Jenže když nedáte gól, není možné myslet na výhru.
Hanzal: Pocity nemůžou být dobré, když jsme ten zápas nezvládli. Veliké zklamání, to jsou asi slova, která to nejlépe vystihují.
Michálek: Těšil jsem se na utkání celý den. Ani jsem pořádně nemohl spát, ale ten pocit z prohry byl docela zdrcující.
Projevila se nějak vaše hodně dlouhá zápasová pauza?
Michálek: Nohy mi ke konci úplně odešly. Nemohl jsem asi ani čekat něco jiného, když jsem od května nehrál a poprvé v životě začínám sezónu až koncem října, navíc bez jediného přípravného zápasu.
Hanzal: Nastoupil jsem do utkání po šesti měsících, a to vám řekne každý, kdo hraje hokej, že se taková doba musí nějak projevit. Zápasový rytmus chybí, jenže vymlouvat se na to nechci, protože jsem se na ledě necítil zpočátku vůbec špatně. Nervozita brzy opadla, v závěru jsem toho měl už ale plné brejle.
Neuškodilo vám, že jste vstup do extraligy odkládali a pořád čekali na vývoj kolem výluky NHL?
Michálek: Nemyslím si. Ještě před týdnem se objevovaly zprávy o možné dohodě a konci výluky. Nechtěli jsme reagovat ukvapeně, kdyby se zámořská soutěž v dohledné době rozběhla. Protože se v NHL teď nic neděje, nemělo smysl už dál čekat.
Hanzal: Snažil jsem se po příletu domů dva týdny pořádně potrénovat, a když žádná jednání v zámoří nejsou v dohlednu, tak to už dál nemusím řešit a soustředím se jen na to, abych každé ráno vstal a šel v Budějovicích na trénink.
České Budějovice prohrály už osmé z posledních deseti utkání. Bude pro vás hodně obtížné ustát role očekávaných spasitelů?
Michálek: Mně je jasné, že bych měl týmu prospět víc. Každý ode mě čeká góly, ale tušil jsem, že nebude snadné se tady prosadit a upřímně, ani žádné vyložené šance tam nebyly.
Hanzal: Hokej je ovšem týmová hra a nefunguje tak, že přijdou dva hráči z NHL a začnou střílet góly. Sami celý tým v Budějovicích nezvedneme.
Michálek: Opravdu se nejde spolehnout na to, že když nastoupíme my dva, všechno se mávnutím proutku otočí. Za sebe ale říkám, že určitě musím udělat víc pro to, aby tým sbíral body.
Máte po ruce nějaký recept nebo nápad, jak mužstvo probudit?
Hanzal: Než koukat jeden po druhém, tak každý musí začít u sebe. Podívat se, v čem dělá chyby, zhodnotit si vlastní výkon. Těch porážek už bylo dost. V tabulce jsme hodně dole, a když se rychle nezvedneme jako tým, můžeme mít brzy velký problém.
Michálek: Je znát, že klukům trochu chybí sebevědomí a potřebují ho dostat zpátky do krve. K tomu je bezpodmínečně nutné být před brankou důraznější, a motat se kolem ní. Pak je šance, že se tam třeba i něco odrazí. Musíme jen doufat, že to příště bude lepší.
Hanzal: Hokej se tady hraje trochu jiný než v zámoří. Je to asi dané i tím širším kluzištěm, každý pak na něm nabere rychlost. Všichni ale cítí, že potřebujeme hlavně góly. Nehrát jen na parádu a střílet tak, aby puky prošly před branku, a tam jsme měli klidně dva lidi na dorážku.
Jakou jste při obnovené premiéře měli rodinnou podporu v hledišti?
Michálek: Nehrál jsem tu devět let, takže tu možnost vidět mě na vlastní oči si nechtěla nechat ujít především rodina. Brácha Zbyněk je sice celou výluku v Americe, ale přijeli naši i se strejdou. Dorazilo i hodně známých a kamarádů.
Hanzal: Po šesti letech jsem hrál v Budějovicích, a tak se z mojí strany přišlo podívat snad patnáct lidí. Manželka, kamarádi a široké příbuzenstvo.
