Článek
Byl jedním z hráčů, kteří na začátku května přiletěli narychlo na domácí turnaj EHT do Brna zabojovat o místo na soupisce pro mistrovství světa. Radim Zohorna ale odehrál jen dva zápasy, protože mu kouč Radim Rulík nenašel místo. Podobně jako třeba Filipu Zadinovi, jenž byl i v původní nominaci pro první reprezentační akci letošní sezony.
„Nevyšlo to, už jsem to dávno hodil za hlavu. Prostě jsem se do sestavy nedostal. Teď jsem rád, že jsem zpátky,“ komentoval Zohorna v Karlových Varech, kde národní tým ve čtvrtek proti Švédsku odstartuje novou mezinárodní sezonu.
Nejmladší ze tří bratrů má za sebou čtyři sezony za Atlantikem. Naplno do NHL neprorazil, vystřídal tři kluby a celkem naskočil k 68 zápasům. „Hrozně specifická zkušenost. Nevím, jestli mi pomohla stát se lepším hráčem. Určitě mě ale změnila i co do psychiky. Co se tam dělo, nebylo na hlavu lehké. Ale jsem za to rád,“ popisoval dvojnásobný vítěz české extraligy.
Do záře reflektorů slavné NHL by se přesto rád vrátil. „Nezanevřel jsem na ni, uvidíme, jak to dopadne v průběhu sezony,“ rychle odpovídá Zohorna. I proto podepsal švýcarskému Luganu smlouvu jen na jeden rok. První čtvrtina soutěže však klubu příliš nevyšla. Pohybuje se na hraně play off a i Zohorna ví, že se od něj očekává víc bodů (zatím 3+4 ve 14 zápasech).
„Potřeboval bych vyzvídat od Vožucha (Daniel Voženílek - pozn. red.). Na co sáhne, je bod nebo gól. Už v pondělí jsem se ho ptal, jestli se nezbláznil,“ připomíná Zohorna Voženílkovu sérii jedenácti zápasů se vstřeleným gólem za švýcarský Zug.
Zohorna si na rozdíl od někdejšího třineckého útočníka na změnu prostředí zvyká déle. „Nejsem s tou soutěží sžitý a chvilku to bude trvat. Posily z venku jsou hodně znát a záleží na tom, jak máte dobré Švýcary v týmu. Ty je těžké sehnat. Snad se dáme do kupy a po reprezentační přestávce se zvedneme,“ doufá Zohorna.