Článek
Posledních sedm let až na jednu kratší třineckou epizodu strávil v zámoří, v NHL posbíral 262 zápasů, avšak v létě se Zadina zpoza Atlantiku vrátil do Evropy. Našel si štaci ve švýcarském Davosu, a tak se mu otevřela i možnost v průběhu sezony reprezentovat.
„Je super si sem přijet zahrát s klukama, které jsem minulou sezonu potkal. A ještě hraju doma v Pardubicích, což je úžasné,“ popisuje.
Nechybělo moc a on mohl být součástí zlatého týmu na šampionátu v Praze, jenže při posledním přípravném turnaji v Brně ho trenér Rulík z kádru vyškrtl. Teď si má i díky evropskému angažmá o místo říct s předstihem. „Asi je cítit, že jsou tu mistři světa. Ale na druhou stranu už se to stalo a nemůžete z toho žít donekonečna. Pocit, že to kluci zvládli, tu je, ale je nová sezona. Spíš je na nich vidět, že si věří díky výkonům z týmů, odkud přijeli,“ říká Zadina.
Sám patří mezi ně. Společně s Matějem Stránským jim to v Davosu šlape, jsou na druhém a třetím místě klubové produktivity a on sám zatím v 27 zápasech nasbíral 23 bodů.
„Hlavně se daří týmu, za což jsem rád. Zkouším také něco jiného než být na spodních příčkách,“ říká Zadina, který se v Detroitu ani San Jose nikdy do play off neprobil. „Tady je tým postavený tak, aby se pomalinku začalo vyhrávat. Před sezonou přišlo několik nových zahraničních hráčů a docela jsme si sedli. Pomáháme klubu přiblížit se cíli, který tam všichni mají. Udělat play off a jít co nejdál. Ale pořád je půlka sezony před námi. Hlavně, aby to pokračovalo a dařilo se nám všem.“
Oproti zámoří má i větší prostor - ten časový i na ledě, vzhledem k rozměrům hřiště. „Jakmile se nebruslí a nemáš v sobě drajv bruslení, tak se do šancí nedostaneš. Styl hokeje je jiný, moc se nenahazuje, jen občas. Spíš se snaží hrát s pukem, což mi vyhovuje. Největší věc ale byl ten čas, že můžu hrát s pukem víc než v Americe,“ říká Zadina.
Věří, že se mu brána do NHL ještě otevře? Doufá, ale ke comebacku se neupíná. „Kdybych to měl nastavené takhle, tak by to nefungovalo. Teď jsem v Davosu a dělám vše pro tým a pro to, abych se zlepšoval. Co přijde, přijde. Ovlivním to, ale nechci na to myslet. Bude to, jak to má bejt.“