Zacha starší se opřel do vedení hokejové dvacítky: Obrovská arogance moci

Píše o podivných okolnostech a způsobu výběru hráčů, intrikách, vyřizování účtů, nevyhovujícím systému a aroganci moci ze strany vedení týmu, především hlavního kouče Miroslava Přerosta.

„Američané nominovali do přípravy pouze jednoho hráče navíc, Slováci udělali, velice logicky a šetrně k hráčům, kemp pro hráče z CHL přímo v Kanadě. Ti co neuspěli, pokračovali ve svých týmech. V našem případě jsme táhli deset hráčů z Ameriky na chvilku do Evropy, a sotva tady otevřeli oči, tak zase letěli zpět. Tohle nikomu nepřidá. Pan Přerost to komentoval slovy, že nikoho nenutil, aby do Kanady odcházel a necítil nutnost brát na to nějaké ohledy. Ze všeho na mě sálala obrovská arogance moci. Arogance vůči hráčům, rodičům, vůči všem mimo realizační tým. Ta arogance jakoby předcházela všemu tomu, co potom následovalo."

Kritizoval i dál způsob výběru hráčů. „Těch opravdu kvalitních hráčů máme málo. Nemůžeme si dovolit politikařit nebo si vyřizovat účty z minulosti pomocí nominace a část z těch, kteří tam určitě patří, vyřadit. Mít oblíbence a pak ty, kteří nemají nárok i kdyby byli nejlepší. Už loni jsem tohle viděl nejen v případě Nejezchleba. Tréninky a zápasy, které jsem sledoval před MS ve Švédsku, tam byl nejlepším a nejsilnějším hráčem, jednoznačně první lajna. Ale ze sestavy vypadl jako první, už tohle mě hodně zarazilo."

Připomněl v této souvislosti případ útočníka Václava Karabáčka, kterého kouč Přerost vyřadil z výběru kvůli tomu, že zaspal na týmový video mítink. „Pro úplnost uvádím, že byl na pokoji s mým synem, zaspali oba. Největší kámoši. Takže od trenéra oba obdrželi zprávu, že po tréninku si sbalí věci a u týmu tímto končí. Potom se ale rozhodl poslat pryč pouze Vencu, protože potřeboval vyřadit jen jednoho útočníka. Přitom Venca strávil na letištích přesunem z Kanady do Česka tři dny, tady se otočil a letěl s mužstvem zase zpět do Kanady, kde jej trenér za prohřešek vyřadil z týmu..."

Připomněl, že už je to skoro pět let, kdy představitelům svazu poslal návrh své koncepce dvou akademií, vlastně reprezentací, které by umožnily koncentrovat zdroje a kvalitu, byly alternativou k odchodu hráčů do CHL i jinam, a usnadnily by proniknutí talentů do extraligy a první ligy.

„Nestalo se tak a v utkání se Slováky, kteří podobný systém výchovy naopak vytvořili, i když jej také někteří kritizují, jsme pocítili pozitiva takto postavených reprezentačních akademií. Pokud jde o výsledky na mezinárodní scéně, je to stále to nejlepší řešení. To samé Američané, v osmnáctkách naprosto přesvědčivě dominují, jakmile se potom ve dvacítkách složí z celé Ameriky pro mistrovství, už jsou pro soupeře mnohem hratelnější, protože úroveň sehranosti je nižší. Ta celoroční sehranost hráčů, vstřebání systému a svých rolí prostě hází jejich výkon o kategorii výš," tvrdí Zacha.

Nakonec prý byl ale rád, že syn na MS startoval. "Musel to být i přes to všechno příkoří a excesy, které tomu předcházely, velký zážitek. Je škoda, že došlo k prohospodaření skvělé příležitosti i díky souboru subjektivních příčin, které bylo možné při dobré vůli eliminovat na minimum. Dokud nenastolíme férové vztahy v rámci našeho hokeje, nebudeme se moc často radovat," tvrdí.

Hokej podle něho musí přestat být soubojem jedněch proti druhým, místem pro vyřizování účtů a pro vydírání jednoho druhým. "Protože tohleto se nakonec vždycky nějak projeví v momentech, kdy se jde do rozhodujících zápasů. Každý hráč hraje za sebe a nikdo nechce prohrát. Ale ten tým na mě nepůsobil nějak bojovně a odhodlaně v každém zápase. Sedm zápasů, dvě jasné prohry se Slovenskem, jedna výhra urvaná s Dány v prodloužení a jediný skvělý zápas proti Rusku. Ó, jak je dobře, že se Rusy podařilo přehrát a nehráli jsme o sestup. Z toho jsem měl od počátku největší obavu," přiznává.

Celé prohlášení Pavla Zachy st. si můžete přečíst na jeho webu.