Článek
V sedmnácti vlétl do ligy, v Olomouci si zahrál i po boku svého táty Lukáše a pak to přes Finsko vzal do NHL, kde v týmu Chicago Blackhawks zažil snový debut. Při své premiéře dostal skoro 24 minut i místo v elitní přesilovce s Kanem a Toewsem, přičemž následně od trenéra slyšel, že působil, jako by v NHL hrál roky.
Jenže zářivá budoucnost v hvězdné lize stejně nepřišla, protože celou minulou sezonu ve farmářské AHL beznadějně vyhlížel své povýšení a počet startů v NHL tak zůstal na šesti. „Bylo to těžké, docela jsem trpěl. Žádné zprávy z Chicaga nepřicházely, až když jsme tlačili na manažera, ať vím, na čem jsem, tak jsem se náhodou dozvěděl, že jsem na farmě čtvrtý bek v řadě. Chtěl jsem vydržet do konce, kdyby se jich hodně zranilo, ale…“
To se nestalo, ani žádný jiný klub z NHL negarantoval Galvasovi hraní, a tak raději udělal krok „zpět“ a vrátil se do Evropy. Přemýšlel, proč po skvělém úvodu se dveře do NHL zavřely, a našel jediné vysvětlení. Manažer Stan Bowman, který ho v roce 2017 draftoval, předloni skončil, jeho nástupci Davidsonovi už nezapadal do plánů. „Vzal hodně mladých kluků a staví si svůj mančaft. A já se jim nehodil do puzzle.“
Ne, NHL se definitivně nevzdal a věří, že ve Švédsku, kde místo Blackhawks pro změnu obléká dres Redhawks, zase může zámoří zaujmout. On sám si - byť zprvu poněkud těžce - zvykl na švédský styl i zdejší hokejová letiště, rozumějte tuze široká hřiště.
„V Americe jsem na ledě tolik nelétal, ve Švédsku jsou všichni rychlí a všude. Zpočátku jsem bojoval s tím, abych našel správný rozestup mezi útočníky a dobře si je najel, ale teď už se to zlepšuje,“ říká obránce čtvrtého Malmö, jehož prostor na ledě se v posledních zápasech zvyšuje.
Teď má aktuálně průměr okolo 16 minut. Pochvaluje si atmosféru, která na stadionu je, a když je čas, tak skrz televizi hltá extraligové zápasy Liberce, kam nedávno přestoupil jeho mladší bratr, jenž kráčí v rodinné tradici obránců.
A taky sní, že by třeba jeho reprezentační úvod na Karjale mohl mít i sezonní tečku na světovém šampionátu v Praze. Z NHL nelze počítat s přívalem beků, a tak evropští obránci mají naději na nominaci větší než třeba brankáři. „Chci se o to porvat. Rozhodně nic nevzdávám a budu na sobě pracovat.“