Článek
„Řekl bych, že jsem nejstarším nováčkem po Honzovi Peterkovi,“ zmiňuje současného sportovního ředitele Ocelářů, který v repre debutoval pod koučem Hadamczikem v roce 2006 ve 34 letech, šesti měsících a třech dnech.
Kacetl už snad ani nedoufal, že by se pozvánky do reprezentace dočkal. Přestože v posledních čtyřech letech pokaždé vychytal Třinci extraligový titul, na nároďák to stejně nestačilo.
„Nebudu zastírat, překvapilo mě, že jsem se dočkal právě teď. Nečekal jsem to,“ naráží na fakt, že Oceláři se v nejvyšší soutěži trápí a jsou až dvanáctí.
„Člověk ale má být připravený na všechno a já cítím obrovskou radost. Jsem nadšený. A je úplně jedno, v jakém věku jsem se dočkal. Hlavně že ta pozvánka přišla. Je to krásný,“ děkuje Kacetl hlavnímu kouči Rulíkovi a trenérovi brankářů Pavelcovi.
S ním byl v kontaktu už během minulé sezony, po dubnovém zisku titulu mu Pavelec zavolal znovu. „Říkal mi, že by chtěl, abych byl připravený jako čtvrtý brankář (před MS v Praze), kdyby se něco stalo,“ prozrazuje Kacetl.
V říjnu, zhruba deset dní před nominací na turnaj Karjala, se Pavelec ozval zase. „Že by chtěli, abych přijel, jestli to přijmu. Samozřejmě že ano, zněla moje odpověď. Reprezentace se neodmítá,“ ví znojemský rodák.
Přestože Třinec se herně i výsledkově trápí, Kacetl nezažívá - alespoň podle čísel - špatnou sezonu. Úspěšnost zákroků si drží nad 92 procenty, průměr inkasovaných gólů má 2,03 na zápas.
„Je pravda, že se cítím dobře, i když převažuje zklamání z toho, kde se jako tým nacházíme. Snažím se makat každý trénink, dávat tomu všechno, co se týče koncentrace a soustředění. Prostě na ledě nechat všechno a pak se uvidí, jak to dopadne,“ popisuje Kacetl své mentální nastavení.
K nominaci do reprezentace mu ihned zprávou gratuloval bývalý spoluhráč z Třince Daniel Voženílek, se kterým se teď potkává v šatně národního týmu před Karjalou. „Pokusím se zachytat, co nejlíp to půjde, a navázat na play off formu. Kéž by přišla už teď v listopadu,“ přeje si gólman, jenž je dlouhodobě označován za fantoma vyřazovacích bojů, neboť právě v březnu a dubnu dokáže své výkony vygradovat.
„Když to teď půjde stejně, budu šťastný. A uvidíme, co se bude dít dál,“ přemítá Kacetl a přiznává, že někde vzadu v hlavě nosí i myšlenky a poprání se o příští MS ve Stockholmu a Herningu.
„Těžko říct, jak to bude, ale ta šance je vždycky a za každých okolností. Jak to má být, tak se nakonec stane,“ zůstává nad věcí.