Článek
46letý Slovák, který se však během extraligového angažmá usadil v Plzni, je jednou z hlavních tváří vzestupu ženského hokeje v Česku. „Holky ten sport fakt milují, proto ho dělají. Ta těžká cesta, než se dostaly do první reprezentace, kde už s nimi začínáme nějakým způsobem pracovat, je ukrutná," neskrývá obdiv ke svým svěřenkyním.
Zároveň také poukazuje na rozdíl v trénování žen či dívek. „Láska k tomu, že máš ten hokej v srdci, u hodně kluků v mladých kategoriích není," přiznává muž, který zároveň působí v roli asistenta u plzeňského dorostu.
Připouští však, že fungování ženské kabiny má také svá úskalí. „Pokud nastane nějaký problém, když začnou být špatné vztahy v týmu, holky se poštěkají, tak je to špatné a trvá hodně dlouho, než se to nějakým způsobem napraví, jestli se to vůbec dá napravit," prozrazuje někdejší útočník Plzně, Pardubic či Zlína. „Úplně to může rozbít mančaft a i se to už několikrát stalo," pokračuje.
Andrašovský však vyzdvihuje schopnost kanadské trenérky Carly MacLeodové, která s psychikou českých hráček umí pracovat.
„Dokonce, i když přišla krize na (loňském) mistrovství světa, kdy se ne všechno povedlo, a holky se začaly koukat kolem sebe, tak ona je pár větami dostala zase do takové pohody, aby se vrátily k tomu, co bylo," chválí kolegyni, která plní roli hlavní trenérky reprezentačního áčka žen.
„Myslím, že to my chlapi neumíme. Chlap by začal možná v některých věcech panikařit, nebo by chytil nervy, jako já, tak ona jenom řekne: Uděláme to takhle, takhle, takhle," vypráví a dodává: „Jenom jsem kroutil hlavou. To snad ani není možný a ona: Vítej v ženském hokeji. To je prostě jiný svět."
Více o českém ženském hokeji najdete v Příklepu s Dušanem Andrašovským.