Článek
Znamená to, že jste přehodnotil priority?
Ne, ne. Cíl je pořád jasný, vrátit se do Ameriky. Boleslav je na té cestě dalším krokem.
V Gatineau, kde jste hrál, dříve působili Giroux nebo Krejčí. Před dvěma lety jste tam vyhrál týmové bodování základní části, ale z NHL zatím nabídka nepřišla. Nelitujete odchodu do zámoří?
Vůbec ne. Dalo mi to hodně, co se týká psychiky i fyzičky. Jsem rád, že jsem viděl hokej z jiné stránky. Udělal bych to zase.
Minulou sezónu jste strávil ve Färjestadu, už jste nechtěl pokračovat ve Švédsku?
Měl jsem ještě smlouvu, ale problém byl v tom, že mi bylo řečeno, že nemám místo. Tak jsem musel hledat jinde a Boleslav přišla s nabídkou, které jsem se hned chytil. Hrál jsem tam od malička a jsem rád, že jsem se mohl vrátit.
Možnost hrát jinde ve Švédsku jste neměl?
Měl, ale druhou ligu a tam ty podmínky nebyly takové jako v Boleslavi.
Její fanoušci už se těší, až na ledě ukážete, co jste se za tři roky naučil. Cítíte, že očekávání budou velká?
Asi jo. Ale já jsem pořád ještě mladý a chci hlavně získat zkušenosti.
Co pro vás bylo za mořem jiné?
Získal jsem větší motivaci, jiným stylem se trénovalo. Naučil jsem se nic nepodceňovat a pořád makat. I mentalita lidí v zámoří je odlišná, dbají na trochu jiné věci.
Aniž by vás někdo z Česka za poslední měsíce viděl, dostal jste hned pozvánku na reprezentační sraz. Překvapila vás?
Strašně moc. Ale většinu kluků znám z osmnáctky a z dvacítky, takže by neměl být problém si s nimi porozumět.
Tréninky s Vladimírem Růžičkou pro vás ale budou novinkou...
Jsem na ně zvědavý, těším se.
Třeba vás během těch čtyř přípravných dnů taky seřve.
(pousměje se) Na to jsem zvyklý od malička, určitě mi to nebude vadit.
