Článek
Na Slovensku podle Slafkovského nerozhoduje hráčská kvalita, ale to, kdo má jaké rodiče a koho zná. Ve slovenském hokejovém systému vládne podle útočníka Montrealu rodinkářství. „Na Slovensku je všechno o známostech a každý se o tom bojí mluvit,“ uvedl. O sobě říká, že ho z týmu nemohli vynechat, protože hrál dobře. „Uměl jsem hrát hokej, to byla moje jediná známost,“ tvrdí.
Slafkovský kritizoval také Slovenský svaz ledního hokeje. „Domníváte se, že Hossa chce pracovat pro svaz? Ne. Gáborík? Ne. Je to proto, že někteří lidé jsou tam kvůli tomu, aby profitovali oni, nikoliv slovenský hokej,“ tvrdí útočník Montrealu.
Podle Slafkovského se na svazu musí hodně změnit, pokud chce být slovenský hokej opět úspěšný. „Cítím, že po olympijském bronzu se hodně lidí uspokojilo, přitom jsme měli štěstí, že tam nebyli hráči NHL. Řekněme si to upřímně, medaili bychom nezískali, pokud by měl každý nejsilnější tým. Nám však stačí i to málo, abychom se uspokojili,“ dodala draftová jednička z roku 2022.
Slovenský útočník říká, že od mámy se naučil mluvit otevřeně. „Domníváme se, že děláme věci správně, ale ve skutečnosti to pouze předstíráme. A pak se to snažíme lidem prodat falešnými výsledky,“ konstatoval.
Slafkovský v rozhovoru konstatoval, že v Montrealu se mu žije mnohem lépe než na Slovensku. „V Montrealu je to mnohem lepší. Žijí zde lidé z různých částí světa a nezná mě každý. Na Slovensku vědí všichni, kdo jsem,“ vysvětluje.
Slovenským bulvárním novinářům vyčítá, že se v médiích objevily fotografie jeho domu a matčiny posilovny. „Každý říká, jaká jsou montrealská média, ale ta se soustředí na hokej. Napíšou, že jsem měl 23 špatných nahrávek, a s tím jsem v pořádku. Ale nefotí můj dům. Na Slovensku mi teď chodí děti zvonit na zvonek. Naučil jsem se s tím žít, ale vnitřně mě to štve. Nic s tím nemohu udělat,“ dodal Slafkovský.
