Článek
Pod takovou palbou se 28letý Langhamer dlouho neocitl. Zejména ve druhé třetině, kdy musel čelit hned sedmnácti střelám soupeře (oproti jediné české) a řada z nich navíc byla gólových.
„V národním týmu jsem v takovém zápřahu ještě nebyl. Byl to těžký zápas i s ohledem na náročné páteční cestování, ale zvládli jsme to," poukázal gólman Ilvesu Tampere v rozhovoru pro ČT na přesun z Helsinek do Fribourgu, který se protáhl takřka na celý den a reprezentace kvůli tomu byla nucena zrušit i páteční večerní trénink ve Švýcarsku.
Nejhůř mu bylo právě v prostřední části hry, kdy v podstatě neměl čas si odfrknout. Přesto jeho zásluhou i po jejím skončení zůstával stav 0:0. „Švýcaři nás celou druhou třetinu točili, byli aktivní. My se vůbec nemohli prostřídat a kluci měli těžké nohy," všiml si rodák z Moravské Třebové.
„Únava byla znát. Obzvlášť na konci druhé třetiny a pak po švýcarském snížení na 1:2," vrací se k jedinému inkasovanému gólu, kdy ho v 57. minutě při švýcarské hře bez brankáře překonal Corvi.
„Mentálně jsem se cítil líp, fyzicky hůř," připouští Langhamer, že řada pochytaných tutovek domácích mu zvedala sebevědomí. Přesto svůj výkon vyzdvihovat nechtěl. „Měl jsem hodně štěstí, kolikrát jsem puk neviděl. Hodně střel od modré mě trefilo," říkal až s přílišnou skromností nejlepší hráč výběru Kariho Jalonena.
„Jestli jsem byl někdy po zápase unavenější? Byl, v Chabarovsku. Tam jsem na to byl zvyklý," připomíná Langhamer své působení na Dálném Východě, kde působil tři sezony až do loňského jara.
„Tohle ale bylo něco jiného, reprezentační úroveň je někde jinde. Bylo to hodně náročné utkání. My jsme ji to vítězství dneska ukradli," míní Langhamer.