Rozhodly čtyři oblasti, vysvětluje Bříza MS v Rize. Organizátoři počítají s tím nejhorším

Jedná se o čtyři oblasti. Zaprvé šlo o technickou infrastrukturu, kdy se postaví druhá, provizorní hala pro šest tisíc diváků. Druhým aspektem jsou finance. Bylo potřeba vyjednat nejlepší možný finanční scénář pro IIHF, která v tuhle chvíli musí nést veškeré náklady turnaje.

Tou nejkritičtější byl covid. Jako Rada IIHF jsme upřednostňovali variantu uspořádat turnaj v jedné zemi. Po základních skupinách se přelétává a hrajete čtvrtfinále křížem s mužstvy z druhé skupiny. Kvůli cestování a z důvodu co nejbezpečnějšího prostředí a zajištění celého turnaje byla jedna pořadatelská země preferovanou variantou. I kvůli možnosti vytvoření bubliny nebo ochranného obalu okolo mistrovství.

Dohoda ve všech ostatních smluvních vztazích - s marketingovým partnerem (Infront), souhlas s přenosy, televizní práva, pojištění a iks dalších smluvních vztahů, které bylo potřeba vyjasnit a dořešit. Po zvážení všech těchto faktů vychází pro IIHF jako nejideálnější varianta mít všech šestnáct týmů v Rize.

Přesně tak, Lotyši navíc garantovali přímé propojení mezi oběma stadiony tak, aby se vše dokázalo uzavřít do jednoho komplexu. V minulém týdnu se během dvou dnů výrazně posunuly odpovědi na všechny otázky, které jsme v minulých týdnech kladli.

Každý organizátor sportovní akce dnes počítá s tím nejhorším, tedy s mistrovstvím bez diváků. Všichni teď můžeme jen doufat, že se covidová situace napříč Evropou v příštích měsících zlepší a pak bude záležet na rozhodnutí lokálních národních autorit, což je lotyšská vláda nebo ministerstvo zdravotnictví. Jestli třeba povolí dvacet třicet procent diváků na stadionech, případně za jakých podmínek. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Pro atmosféru a finance z MS by samozřejmě jakýkoliv počet diváků byl přínosem.

Nevím, nakolik ta zpráva byla aktuální, navíc neznám detaily švýcarské pojistky. Lotyši ani Bělorusové nejsou, resp. nebyli pojištění proti pandemii covidu. Po vypuknutí pandemie je totiž tuto pojistku nemožné uzavřít. Velká pojistka, kterou má IIHF, je splatná jen ve chvíli, kdy přijde zásah vyšší moci. V konkrétním případě pandemie jde o patnáct měsíců od jejího vypuknutí. Tento časový limit v tuhle chvíli pořád ještě platí, jenže pojistka nikdy není platná, pokud organizátor akci sám zruší. Kdybychom tedy jako IIHF letošní MS zrušili rozhodnutím rady, pojišťovna by nekryla ztrátu z vypadnutí příjmu od marketingového partnera, který by samozřejmě nezaplatil, protože by nedostal svůj produkt.

A hlavně se bavme o tom, že by dva roky po sobě nebylo mistrovství světa. A to už je samozřejmě problém i v kontinuitě produktu.