Článek
Stockholm (od našeho zpravodaje) - Mistrovství světa mu loni uniklo, letos se v reprezentačním dresu objevil poprvé až nyní na Švédských hokejových hrách. Čtvrteční výhru 4:1 nad domácím výběrem možná prožíval více než většina jeho spoluhráčů. Už druhý rok totiž válí v Malmö a v současném reprezentačním kádru je jedním ze dvou krajánků, kteří hrají v nejvyšší švédské soutěži SHL.
„V Globenu jsem ale hrál vůbec poprvé,“ pousmál se Galvas na začátku rozhovoru. Není se co divit. Týmům ze Stockholmu totiž poslední roky pšenka nekvete. Před třemi lety spadl Djurgården. Na návrat mezi elitu marně čekají také Södertaljë či AIK.
Čím si to vysvětlujete?
Spadly, ještě než jsem přišel do Švédska, ale slyšel jsem, že všechny stockholmské týmy hrály opravdu špatně. Takže si to asi zasloužily a návrat do SHL není snadný. Ale je zvláštní, že se v hlavním městě nehraje nejvyšší soutěž.
Globen by ale SHL slušel, že?
Vím, že se tady před rekonstrukcí odehrála nějaká derby ve druhé lize, ale jinak se pro klubový hokej moc nevyužíval. Kdybychom tady hráli, bylo by to fajn. Už jen kvůli cestování. Lepší do Stockholmu než někam na sever.
Jak vlastně cestujete na zápasy?
Nejčastěji komerčními lety s přestupem tady ve Stockholmu, pokud letíme na sever. Nejdelší cestu autobusem jsme měli devět hodin do Leksandu. Ale třeba juniorské nebo dorostenecké týmy jezdí výhradně autobusy. Jsou na cestě hrozně dlouho. V půlce cesty třeba přespí, ráno si dají trénink a jedou dál. To je šílené.
Vraťme se ještě na chvíli do Chicaga. Už jste konec v Americe překousnul?
Už ano, teď se soustředím jen na Malmö. Hokej si zase užívám. Chicago už jsem přešel, udělal za ním tlustou čáru a jsem teď šťastný v Evropě.
Byla tehdy varianta výměny?
Chicago na mě mělo práva, mohlo mi dát kvalifikační nabídku, takže bych tam musel zůstat. Snažili jsme se s agentem, aby ji neuplatnili. Žádná možnost výměny, která by mě zaujala, ale nebyla. V půlce druhé sezony v zámoří už jsem hledal možnosti v Evropě, která se stala mou prioritou.
Žádné oťukávání z NHL teď neprobíhá?
Vůbec nic. Jsem rád, kde jsem. Ale po sezoně mi končí smlouva, tak uvidíme, kde podepíšu. Teď to řeším s agentem.
Chicago Blackhawks jste vyměnil za Malmö Redhawks. Vzhledem k tomu, co jste vyprávěl, mi to zní trochu jako stockholmský syndrom.
Jo, to člověk nevymyslí. (smích)
Jaký je život na jihu Švédska?
V místě, kde bydlíme, je to nádherné. Máme to kousek k moři, takže chodíme často se ženou na procházky. Bydlení je neskutečné, užíváme si to.
Díval jsem se, že Malmö má kolem 360 tisíc obyvatel. Zhruba o 80 tisíc více než Ostrava, odkud pocházíte.
Malmö je ale hodně rozlehlé, samotné centrum není až tak velké. Navíc do některých částí města vůbec nechodím, protože jsou trochu nebezpečnější. Pohybuji se nejčastěji kolem zimáku, domu a párkrát si zajdu do centra. Až za ním začínají problematická místa, protože tam žije hodně přistěhovalců. Párkrát bylo něco i kolem stadionu, ale já se do nějakých potíží naštěstí nezapojil, takže zatím v pohodě.
V kabině Redhawks s vámi sedí české trio Badinka, Langhamer, Hanzl. Cítíte se i díky nim více doma?
Určitě je to plus. Hodně se spolu bavíme, až to občas připomíná českou šatnu. Rozhodně je lepší, že tam nejsem sám. Mám z toho radost, protože ve Švédsku moc českých kluků nehraje, a když se sejdou čtyři v jednom týmu, je to trošku zázrak.
Bavíte se i mimo kabinu?
Někdy spolu někam zajdeme, potkáme se. Ale upřímně, tím, jak hodně cestujeme, tak spolu trávíme času ažaž. Takže si od sebe rádi odpočineme. (smích)
Před rokem se vám narodil syn Theodor. Vyhledáváte teď víc ve své kariéře stabilitu?
Já myslím, že nejdůležitější je najít správný balanc. Teď jsem ho konečně našel. Začátek letošní sezony byl pro mě těžký, ale od listopadu už je vše, jak má být. Hodně hraju, malej je skvělej a zdravej, to je hlavní.
Skočme na chvíli úplně domů. Bratr Tomáš válí v Liberci a z posledních dvou šampionátu dvacítek přivezl bronz.
Ty medaile mu strašně závidím! Je skvělé, co se klukům povedlo. V Liberci teď dostává víc prostoru, hraje i přesilovky. Potřebuje ještě nabrat kilogramy, aby ho trenéři hráli ve všech situacích. Jeho čas na ledě jde ale nahoru, což je super. Snad mu forma vydrží. Myslím, že udělal správný krok, když si loni vybral Liberec.
Jste spolu často v kontaktu?
Co týden si určitě zavoláme. Někdy víc, někdy míň. Škoda že za mnou ještě nebyl v Malmö, ale tím, jak oba hrajeme, tak to nejde stíhat. Jedině že by jim skončila sezona a my hráli play off.
Tomáš by letos mohl přijít na draft NHL. V predikcích jej odborníci tipují na druhé kolo. Probíráte to spolu?
Před sezonou jsme to řešili. Říkal jsem mu, že mně hned po draftu někdo volal z Chicaga a já mu nerozuměl a nevěděl, co mám říct. Ale v průběhu sezony už jsme to spolu víc neřešili. Soustředíme se oba na přítomnost. Navíc člověk nikdy neví, kdo si ho na draftu nakonec vezme, a nemá ani šanci to moc ovlivnit.