Puk za první gól půjde na poličku. Už mi chyběl jen ten reprezentační, přiznal Michal Kovařčík

„Trochu úleva, že skončila moje čekání na branku za národní tým. Možná bych měl říct, že mi spadl pomyslný kámen z hrudi, ale já to zase tolik neřešil, protože se považuji spíš za hráče, kteří připravují šanci ostatním,“ vykládal útočník působící od léta 2022 ve finské lize, od příští sezony už ale na nové adrese v Oulu.

Puk, kterým 58 sekund před koncem druhé třetiny dosáhl premiérové branky za Česko, si pečlivě schoval. „Půjde doma na poličku k ostatním, mám takhle schovaný kotouč spojený s první extraligovou trefou před sedmi lety v Třinci i ten, kterým jsem se trefil předloni poprvé ve Finsku za Jukurit. Vlastně mi tam ten reprezentační ve sbírce už jako jediný chyběl,“ usmíval se.

Slova chvály měl i pro bratra Ondřeje a dalšího spoluhráče z útoku Adama Kubíka. „Oba kluci tam odvedli skvělou práci, vlastně pro mě vybojovali do výborné pozice kotouč a já ho trochu šťastně poslal o tyčku do sítě,“ přiblížil útočník, jenž měl radost z celistvého hokejového projevu celého národního týmu.

„Když si uvědomím, že jsme nastoupili proti úřadujícím vicemistrům světa, tak mě docela mile překvapilo, že jsme oba zápasy ve Varech dokázali víceméně kontrolovat a měli jasně víc ze hry,“ říká nadšeně. Dobrá zpráva pro něj přišla i z nekonečné sedmé bitvy o finále. „Moc jsem Třinci, kde jsem prožil báječné sezony, ten úspěch přál. Jsem neustále v kontaktu s Vožuchem a vím, jak se o to rvou. Povedl se jim v sérii neskutečný obrat, a přestože to budou mít proti Pardubicím v boji o titul ohromně těžké, určitě si to kluci užijí a nedají kůži lacino,“ vykládal Kovarčík.

Až budou Oceláři v úterý večer nastupovat k prvnímu zápasu finálové série na ledě Dynama, on i s bratrem budou polykat další tréninkové dávky v reprezentačním kempu. „Určitě je fajn, že i příští týden v Českých Budějovicích zůstáváme takhle pohromadě,“ mínil útočník, jenž se v této sezoně stal poměrně stabilním členem reprezentační sestavy. „Do mistrovství světa zbývá ještě dost času, než abych se nad tím vážně zamýšlel,“ pousmál se.