Článek
"Překvapení to pro mě bylo ohromné, protože dostat pozvánku do národního týmu dospělých je nejvíc, čeho může člověk dosáhnout. Já jsem to měl vždycky jako můj takový sen. Když přišla, tak jsem byl strašně šťastný," řekl Růžička v on-line rozhovoru s novináři.
Mladé Boleslavi pomohl v sezoně ke třetímu místu v základní části a v play off cesta Bruslařského klubu skončila až v sedmém zápase semifinále s Třincem. "Musím říct, že poslední dvě sezony nebyly z mé strany úplně šťastné. Byl jsem zraněný a teď je to takové zadostiučinění. Jsem strašně šťastný, že tady můžu být, a užívám si každou minutu," navázal Růžička.
Zleva brankář Boleslavi Jan Růžička, Jakub Kotala z Boleslavi a Petr Vrána z Třince v šestém semifinále play off.
Jiné plány po konci klubové sezony zatím neměl. "Vzhledem k situaci, která ve světě teď je, jsem ani žádnou dovolenou neplánoval. Když mi zazvonil ten telefon, tak jsem byl neskutečně šťastný," prohlásil Růžička.
Teď doufá, že se v přípravě dočká i startu v utkání. "Zápas za národní tým je to nejvíc, co v hlavě mám a o čem sním. Když dostanu šanci, tak se budu snažit předvést co nejlepší výkon a hlavně si to užít," uvedl Růžička, který aktuálně v týmu doplnil Romana Willa z Čeljabinsku a Milana Kloučka z Pardubic.
O šanci na účast na šampionátu v jakékoliv roli se chce poprat. "Tím, že jsem pozvánku dostal, tak na mistrovství světa je šance vždycky. Já udělám všechno pro to, abych tady zůstal co nejdéle. Kdyby to dopadlo, tak budu nesmírně šťastný, protože nároďák je pro mě nejvíc. Udělám pro to maximum," prohlásil.
Zleva Martin Pláněk z Mladé Boleslavi, Jack Rodewald z Třince a brankář Mladé Boleslavi Jan Růžička.
V kabině národního týmu řadu hráčů znal. "Je tady dost mladých klukům, s kterými jsme ta nějak stejně staří a z extraligy se navzájem známe. Ty starší, kteří jsou převážně z Ruska, jsem poznal až dneska v kabině, když jsme se přivítali. Je to pro mě i ohromná zkušenost být tady s nimi v kabině a okoukávat od nich věci. Jsem za ni moc rád a moc si jí cením," řekl Růžička.
Vděčný je i mladoboleslavskému klubu, v němž mu i přes problémy se zraněními nadále věřili. "Musím říct, že to, jak se ke mně boleslavské vedení zachovalo, to klobouk dolů před nimi. Jakou důvěru do mě vložili, tak za to jim patří ohromný dík. Že tady můžu být, je hlavně jejich zásluha, jak mě loni podrželi," prohlásil Růžička.
V konkurenci slovinského gólman Gašpera Krošelje si v sezoně vydobyl roli jedničky pro play off. "Gašpi je výborný gólman a nemyslím si, že jsem ho úplně přechytal. Byli jsme dva vyrovnaní brankáři a na závěr sezony ukázali trenéři na mě. Nikdy jsme neměli problémy, že by zápas chytal ten druhý a dělali si naschvály. Jsme výborní parťáci jak na ledě, tak mimo led. Ale určitě to nebylo jednoduché po tom zranění se do zápasového tempa dostat a vybojovat si místo v sestavě," konstatoval Růžička.
Se slovinským reprezentantem svoji pozvánku neprobíral, ale rady mu dávali jiní zkušení kluboví spoluhráči. "Bavili jsme se s Márou Schwarzem a Martinem Ševcem. Oba dva mi potvrdili, že tu mám nechat maximum, užít si to každý den, co taky budu, protože v mém věku je to ohromná zkušenost," řekl Růžička.
Účast v národní týmu mu pomáhá i zmírnit zklamání ze semifinálového vyřazení v extralize. "Ještě to v hlavě je. Když zapnu televizi a vidím tam finále, tak mě to furt mrzí, že v něm nemůžeme hrát. Ale takový je sport, Třinec byl šťastnější a mohl o titul bojovat on," dodal Růžička.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
