Článek
Až v pátek či sobotu vyjede v reprezentačním dresu v zápase proti Slovensku na led, bude na první pohled se svými 193 centimetry nepřehlédnutelný. Však i kouč Rulík říká: „Má výborné parametry, je veliký, silný a výborný bruslař. Opravdu jsem ho sledoval. Jeho začátek ve Finsku byl pozvolný, jako cizinec v týmu se potřeboval zadaptovat, ale závěr po Vánocích měl famózní. Že porazili Ilves, což byl favorit série, byla hodně jeho zásluha.“
Když sám 25letý Kantner slyší o Rulíkově chvále, usměje se a viditelně ho potěší. Ve finském týmu KalPa, kam odešel loni v lednu z Mladé Boleslavi, prožil průlomový rok, jenž mu rozrazil i dveře do národního týmu.
„Byla to má životní sezona, povedla se. Speciálně pak od těch Vánoc jsme hráli jako lajna skvěle. Běželo to, jak mělo. A myslím si, že jsme v lize zanechali dobrou stopu,“ míní český útočník. KalPa se probila do semifinále, řada jejich hráčů přitom zažívala premiérové play off.
Sám Kantner věřil, že to neujde pozornosti kouče Rulíka. „Bylo to spíš nějaké doufání. Nakonec to přišlo a je to určitě splněný sen,“ vypráví. A tak se na Slovensko vypraví rodiče i bratranci, aby Matyáše poprvé spatřili v národním dresu. „Snad se jim to bude líbit.“
Bude to jen ojedinělý start, nebo se Kantner probije i do závěrečné fáze přípravy, která se odehraje příští týden v Brně? „Člověk vždycky sní… Ale celou sezonu mě provázelo, abych šel den po dni, maximálně se připravil na nějaký týden. Teď je to totéž a vrcholem týdne budou zápasy se Slováky,“ říká pokorně.
Je ale zjevné, že angažmá ve Finsku mu hokejově – a nejspíš i životně – tuze prospělo. On si to vysvětluje tím, že styl tamního hokeje není úplně svázaný urputnou taktikou. „Hrajete nahoru dolů, dostáváte se do šancí. Není tam přehnaný důraz na detaily, a když vám to jde, nechají vás hrát.“ A jak už byla řeč, Kantnerovi i jeho parťákům z lajny to šlo.
Čech si myslí, že týmu prospěla vánoční účast na Spenglerově poháru, byť výsledkově to ve Švýcarsku nebylo úspěšné. „Mně speciálně ten týden tam pomohl. Byla to nádherná zkušenost i v tom, že jsme viděli, že je pořád na čem pracovat a co zlepšovat.“
To se pak projevilo i během play off ve finské lize. „Dokázali jsme přejít přes čtvrtfinále, což se v historii klubu tolikrát nepovedlo. Město žilo, lidé do toho byli zbláznění. I v semifinále to bylo herně dobré, ale Tappara má zkrátka zkušenosti a vědí, jak vyhrávat. My měli mladý a nezkušený tým,“ líčí Kantner.
Všechno zlé je pro něco dobré. Po vyřazení přišla pozvánka do reprezentace a Kantner tam smí i dál snít.
