Hlavní obsah

Přechod z dvacítky byl rychlý. Od kluků se snažím učit, svěřil se nejmladší z nováčků v reprezentaci

Z dvacítky po měsíci do áčka, takový je příběh devatenáctiletého hokejového reprezentanta Vojtěcha Hradce. V lednu slavil bronzový úspěch z mistrovství světa v kategorii do dvaceti let. Od té doby na sebe upozorňuje v Mladé Boleslavi, kde ve druhém útoku sbírá kolem 19 minut na zápas. Forma mladého centra neunikla ani Radimu Rulíkovi, který ho dodatečně, kvůli absencím Davida Kašeho a Filipa Zadiny, nominoval pro turnaj ve Švédsku.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Vojtěch Hradec během tréninku hokejové reprezentace

Článek

Jak si užíváte první sraz dospělé reprezentace?

Je to neskutečné. Hrát pod panem Rulíkem je obrovská motivace. Snažím se tady od kluků učit. Rozkoukávám se, ale moc si to užívám a za tu příležitost jsem nesmírně vděčný. Těším se, že budu moct porovnat reprezentaci s ostatními ligami a kategoriemi.

Překvapila vás nominace?

Určitě, nečekal jsem to. Vždyť jsem se teprve před měsícem vrátil z dvacítek, ale o to víc jsem rád, že jsem tu šanci dostal.

Vnímáte turnaj jako možnost se ukázat potenciálním zájemcům v zámoří?

Spíš to beru jako výzvu, abych sám sobě dokázal, že na to mám. Že mohu postupně krůček po krůčku stoupat výš.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Vojtěch Hradec s Radimem Rulíkem na tréninku před Švédskými hokejovými hrami

Nedávno dvacítka, teď už dospělá reprezentace. Stačí to člověk vůbec vstřebat?

Šlo to hrozně rychle, takže to vstřebávám za běhu, ale jde to a je to příjemné. Je to vlastně možná lepší, že ani nemám čas o tom moc přemýšlet a být z toho nervózní. V sobotu jsem se dozvěděl, že sem jedu, a v pondělí už jsme měli trénink.

Je systém přípravy podobný jako na dvacítkách?

Ano, všechno je podobné a navazuje to na sebe. To mi ulehčuje začlenění.

Je pro vás příjemnější, že nejste jediný nováček v reprezentaci?

Rozhodně, s ostatními jsme si hned řekli, že jsme nervózní, pobavili jsme se o tom, ulevilo se nám a už se cítím dobře.

S kým jste si tady nejblíž?

Z Boleslavi znám Filipa Pyrochtu a s Tomášem Cibulkou jsme spolu byli na kempech před dvacítkou. Taky jsem chvíli hrál v Boleslavi s Pavlem Kousalem, když jsem tam před třemi roky začínal. Ti jsou mi nejbližší.

Ozvali se vám spoluhráči z dvacítky s gratulací?

Většina kluků mi psala, asi devadesát procent. Jsem rád, že si to mezi sebou vzájemně přejeme.

Jaké je pro vás jako pro centra trénovat pod Tomášem Plekancem?

Zrovna dneska jsme trénovali vhazování. On byl v této disciplíně jeden z nejlepších, tak ho poslouchám a snažím se toho co nejvíc pochytit, abych se zlepšoval.

Jaká je v Mladé Boleslavi souhra s Dominikem Lakatošem a Tomášem Mazurou?

Nemůžu si ji vynachválit. S Lakym hrajeme celou sezonu, Mazy se k nám teď připojil a sedlo nám to. Jsem rád, že se nám v poslední době daří.

Pro tak mladého hráče není běžné, aby na ledě trávil tolik času jako vy. Co říkáte na své vytížení?

Je to skvělé, svůj čas na ledě se snažím co nejlépe využít, ale určitě bych mohl víc bodovat. Musím se dál snažit, makat a předvést, co ve mně je.