Článek
Ono se za ten rok v národním týmu leccos změnilo. Po olympiádě v Pekingu, která byla doposud Kovářovou poslední akcí, se vlády nad střídačkou ujal Kari Jalonen. Jiná je i atmosféra, herní systém, a především skončilo dlouhé čekání na medaili. Kovář, který si na velké akci zahrál poprvé v roce 2013 a každý rok se účastnil velkých turnajů, tak paradoxně orámoval dobu „marnosti" a placku nemá.
Bronzový šampionát sledoval jen v sestřizích na dovolené, až poslední duel si pustil živě. Nicméně nelamentuje nad osudem, naopak když se k tomu přidá nedávné stříbrné tažení dvacítky, vyloudí se 32letému útočníkovi na tváři úsměv.
„Kéž by se v českém hokeji blýskalo na lepší časy. Neříkal bych, že je všechno super, ale když vidím Plzeň, jakou dává šanci dvěma šestnáctiletým obráncům, tak je to úžasné. Tím vždycky byla Plzeň dobrá a mám radost, že to takto dělají. K tomu dá 17letý Šalé z Brna v extralize tři góly. Doufám, že kluci dorostou do velkých rolí v národním týmu, abychom se vrátili tam, kde jsme byli dřív," říká Kovář, jenž rovněž coby junior dostal v Plzni extraligovou šanci.
Teď prahne po tom, aby i on získal velkou placku a aby se stal pevnou součástí Jalonenova výběru. Finský kouč za ním na podzim dorazil do Švýcarska, nastínil mu své plány, které s útočníkem má a nakonec vzhledem k různým okolnostem povolal na únorový turnaj do Švédska, byť původně zamýšlel sestavit výběr s hráčů do 25 let. Kovář zprvu žertoval, že si kvůli tomu prohodí své číslovky ve věku, aby nyní na srazu říkal: „Ty číslovky si nás prohodilo víc. Ostatní si asi můj nápad taky přečetli."
Třicátníků je totiž v týmu hned devět.
| O bratrovi Jakubovi, gólmanovi Sparty |
|---|
| „Snažím se ho hodně sledovat. Po výměně trenéra se tam něco stalo a předvádějí úplně jiný hokej. A jsem rád, že se mu daří. V neděli míváme volno, tak si hokej zapnu a koukám. Trošku mě mrzí, že jsme se nepotkali v nároďáku. Za to, jak teď chytá, by si nominaci podle mě zasloužil. Předvádí fakt výborné výkony. Je to škoda, ale já to neovlivním.“ |
Jak národní tým funguje pod novým koučem, pak Kovář vyzvídal u Romana Červenky, kapitána z bronzového šampionátu a rovněž svého kamaráda ze švýcarské ligy. „Pár slov jsme spolu prohodili, takže jsem věděl, do čeho jdu. Bylo by dobré, kdybychom si spolu zahráli na mistrovství světa. Já bych chtěl i on by chtěl jet," říká upřímně.
Oproti předchozím létům, kdy do přípravy naskakoval „last minute", by tentokrát mohl být Kovář volný dřív. Zugu to příliš nešlape, v lize je devátý a i sám útočník kroutí nad aktuální formou hlavou. Pokud by skutečně pouť jeho týmu skončila v play off záhy, může mu to výrazněji otevřít dveře na světový šampionát.
A dát šanci, aby i jemu na krku visela medaile.
