Článek
Renomovaný kanadský časopis The Hockey News označil váš tým za černého koně turnaje a předpovídá mu třetí místo. Co vy na to?
Záleží, jestli bude mužstvo schopno svůj potenciál prodat. V minulosti jsme totiž také měli týmy s velikým potenciálem. Zásadní otázkou je, jak bude mužstvo v takhle krátkém turnaji pracovat jako celek. Jak se takzvané hvězdy budou obětovat pro týmový úspěch.
Musíte ale uznat, že na papíře mužstvo vypadá velice silně...
Nebudeme se schovávat za nějaká klišé. Máme v týmu hráče, po kterých jsme vždycky toužili a v minulosti jsme je soupeřům záviděli. Ale záleží jenom na nás, jak bude mužstvo připravené. Každopádně bude potřeba i trocha štěstí, aby byl tým zdravý a aby hráči cítili podporu fanoušků, i když se jim třeba nebude dařit.
Platí, že rovnítkem úspěchu je postup do semifinále?
Přesně, hlavní je prolomit čtvrtfinále. Pak už je možné cokoliv, to už hrajete o medaile. Dvakrát jsme byli postupu do semifinále velice blízko, tak snad se to povede napotřetí.
Třeba k tomu pomůže i to, že na rozdíl od předcházejících šampionátů nyní převažují v nominaci hráči působící v tuzemské extralize či první lize...
Jsem u mužstva od roku 2011 a tehdy jsme na juniorské mistrovství světa jeli s výraznou převahou hráčů z kanadských juniorek. Postupem vývoje jsme se dostali do situace, kdy se většina výrazně překlopila na ty, kteří působí v naší extralize a první lize a mají ve svých klubech výraznou roli. Ze zámořských juniorek teď máme v kádru jen pět hráčů. Změna je to docela razantní.
Čemu ji připisujete?
Dlouhodobé změně přípravy juniorských hráčů. Ať už na klubové úrovni nebo díky práci na hokejovém svazu, kdy jsme dostali možnost častější konfrontace se zahraničím. Prostě se ukazuje, že trend, aby kluci dlouhodobě působili v domácích soutěžích, je správný.
Už víte, koho určíte za brankářskou jedničku?
Dva roky po sobě jsme na první zápas postavili takzvanou jedničku a od druhého zápasu dochytal turnaj někdo jiný a v excelentní formě. Potřebujeme ve výběru trochu šťastnou ruku. Papírově se jako nejsilnější zdá Vítek Vaněček, ale víc ukážou až přípravná utkání. Bude totiž rozhodovat aktuální forma. Brankář je pravděpodobně pod největším psychickým tlakem a vlivů na jeho výkon je spousta.
Stejně jako na hráče v poli. Jaké nástrahy na ně budou v Kanadě číhat?
Velmi silným emočním zatížením bude atmosféra. Očekávám vyprodané haly, obrovský zájem ale bude nejen ze strany diváků, ale i médií. A na to se jen těžko můžeme připravit. Můžeme mít tisíce informací, jak se chovat, ale prožít si to musí každý z hráčů sám. Prostě pro většinu půjde o první kontakt s velkým hokejem a velkou atmosférou. Ale věřím, že to zvládnou, stejně jako tým v roce 2012, kdy byl turnaj v Calgary a Edmontonu.
Tehdy jste si získali kanadské publikum na svou stranu, že?
Tak snad si to lidi budou pamatovat a budou nám držet palce i nadále. A to nejen v zápase proti Rusům, ve kterém věřím, že nám budou určitě fandit.
Podle čeho jste nakonec vybral finální nominaci?
Musíte přihlížet nejen k výkonnosti, ale i k mentální a fyzické vyspělosti. Hokej dvacetiletých se výrazně blíží k tomu dospělému, v některých prvcích se shoduje s tím z NHL. Nelze proto stavět jen na předpokládaném talentu a potenciálu hráče, tým utváříte z různých charakterů. Někteří kluci budou mít výrazně silovou roli, což nemůžete očekávat od sedmnáctiletých kluků.
Do první útočné formace počítáte s Kämpfem, Kašem a Vránou. Už jste našel hráče k Pastrňákovi do druhého útoku?
Představu máme, ale nejprve ji řekneme hráčům.
A co úloha Pavla Zachy?
Zná, jakou roli v týmu si od něho představujeme. Ústně ji přijal, tak uvidíme, jak ji přijme na hřišti. Zatím nás přesvědčil, že by v týmu mohl určitou úlohu dostat. Ale jednoho útočníka ještě po přípravných zápasech vyřadíme. A je otevřené, kterého.
