Článek
„Když mám čas, koukám na hokej, jdu na zimák. Jiný už nebudu. Dost se toho za ty roky změnilo, ale jedno zůstává. Ti nejlepší se vypracují jedině poctivým tréninkem," vyprávěl kdysi při oslavě svých kulatin.
Sice pocházel z jižních Čech, přesto byl pevně spjatý s Jihlavou, kam přišel už jako ligový hráč ze Sparty. Největší slávu ale sklidil na střídačce. Je podepsaný pod jedenácti tituly místní Dukly, u osmi z pozice asistenta trenéra, u dalších tří už jako kouč. Neveselý tam dostal velkou pracovní školu od Jaroslava Pitnera, v jehož šlépějích pak kráčel.
Ve stejném duchu vyznával tvrdou hokejovou dřinu. Od svých svěřenců žádal absolutní fyzickou připravenost, maximální nasazení na ledě, ať už šlo o zápas či trénink. Z toho neuhnul. I když byl přísný, snažil se být spravedlivý. Hráči pod ním museli tvrdě makat, když si ale plnili povinnosti, on se za ně postavil.
Často od něj slyšeli: Doma taky nejsi s manželkou pořád jenom na líbánkách. Jeho rukama prošly desítky špičkových hokejistů, kariéru mnoha z nich ovlivnil zcela zásadním způsobem. Za všech okolností měl ale pro ně pochopení, a tudíž i přirozený respekt. Všem odevzdával to nejlepší ze svého já. Vždycky věděl, kdy vynadat, kdy povzbudit a pochválit...
Neveselý se nesmazatelně zapsal i do historie národního týmu, kde dělal asistenta Luďku Bukačovi a společně pomohli Československu ke zlatu z mistrovství světa 1985. Sám si zkusil roli kouče na MS o šest let později. Nechyběl ani u největšího úspěchu v dějinách českého hokeje, při olympiádě v Naganu dělal sportovního manažera reprezentace.
Trénoval i ve Švýcarsku nebo Německu. Rok dokonce působil u všech reprezentací Chorvatska, najednou vedl muže, dvacítku i juniory. Koučování dal sbohem v sezoně 2008/2009 na střídačce Moravských Budějovic v krajském přeboru. Krátce předtím byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Do toho studoval univerzitu třetího věku.
Byl pro každou legraci, uměl ocenit vtip a sám se stal mistrem bonmotů, často nechtěných. „Kluci začneme naplno a postupně budeme přidávat," byla jeho hláška z kabiny, která doslova zlidověla. Občas působil jako roztomilý zmatkař, ale pokaždé mu šlo o hokej. Nosil ho v hlavě, srdci i duši. Všude, kde byl. Věnoval mu veškerou energii do posledních dnů svého života.
