Článek
Peterse obvinil z rasismu jeho někdejší svěřenec Akim Aliu z dob společného působení v sezoně 2009/10 na farmě Chicaga. Na trenéra si stěžoval i jeho bývalý svěřenec z Caroliny Michal Jordán, do něhož Peters na střídačce kopnul. Na začátku prosince Peters kvůli svému chování v minulosti skončil jako hlavní trenér Calgary.
Na praktiky Babcocka, který je jako jediný trenér členem Triple Gold Clubu (dovedl své svěřence k triumfu na MS, ZOH i zisku Stanley Cupu), si zase stěžovaly hvězdy Detroitu Chris Chelios a Johan Franzén, kteří pod ním získali v roce 2008 Stanley Cup.
Začněme u Babcocka, pod kterým jste v NHL debutoval. Jak na něj vzpomínáte?
Nemůžu na něj říct špatné slovo, bez něj bych NHL nikdy nehrál. Samozřejmě vím, že dokáže hrát nějaké hry a je to člověk, kterého hráči buď milují, nebo nenávidí. I to může být příčina, proč je tak úspěšný.
K vám se tedy choval dobře?
Vždycky! Samozřejmě někdy zařval, pro mě je ale vždycky důležité vědět, jestli to dělá pro mě. Ať mě klidně kopne do zad, to mi nevadí. Pokud to teda dělá proto, abych byl lepší hokejista, a ne kvůli vlastnímu egu.
Z vašich slov mám pocit, že zatímco Babcock to dělal pro dobro hráče, Petersovi šlo naopak o jeho ego?
To je přesně ten největší rozdíl mezi oběma trenéry. Když to trenér dělá s láskou a chce mi pomoct, tak ačkoliv to není ten nejlepší přístup, nevadí mi to a daleko rychleji to smetu ze stolu. Zvlášť když je to trenér, kterému můžu něco říct a vím, že si to vyslechne. Třeba se i pohádáme, ale druhý den si plácneme a jdeme dál. Mike Babcock do budoucna práci určitě najde, to nebude problém (před třemi týdny byl Babcock kvůli špatným výsledkům odvolán od hokejistů Toronta - pozn. aut.).
Mike Babcock na snímku z letošního roku
A chování Peterse?
O Billu Petersovi bych se nechtěl bavit. Nemá to pro mě význam. Je to uzavřená záležitost a nechci se do toho zbytečně míchat.
Chápu. Nicméně jste byl v Carolině spoluhráčem Michala Jordána v době, kdy do něj Peters na střídačce kopal...
Ten incident se opravdu stal. Seděl jsem na střídačce přímo vedle Džordyse (Jordána), když ho Peters nakopl. Nebyla to přehnaná story. Bylo mi Džordyse líto, protože zatímco lidi v Americe si cenili, že to teď řekl veřejně a nebál se; ačkoliv s několikaletým zpožděním; v Česku to bylo naopak.
Jak?
Lidi u nás do něj začali zbytečně kopat a říkat, že je to práskač. To je přece na hlavu. Kdo Džordyse osobně zná, tak ví, že je to jeden z nejhodnějších lidí v hokeji. Není to zlý člověk, který by si teď chtěl na někom něco dokazovat.
Proč řada hráčů vytahuje několik let staré případy až nyní? Třeba Aliu to učinil až po deseti letech...
Uvědomte si, že spousta lidí v minulosti neměla šanci vyjádřit se k různým situacím, protože neměli přístup k médiím.
Kdežto nyní k nim díky sociálním sítím má přístup úplně každý.
Twitter má hrozně velkou sílu. Kdyby ale přišel jen jeden hráč s tím, že ho trenér nakopl do zad, nic by se nestalo. Všichni by nad tím mávli rukou. Jenže rasismus je v Americe vážné téma. Aliuovi je teď třicet let a ví, že už si v NHL nikdy nezahraje, takže už si žádné nepřátele nemůže udělat. Ví, že si nikoho neznepřátelí a z těch lidí už nikoho nepotřebuje.
Kdyby se ozval tehdy, zadělal by si na problémy?
Rozumím klukům, kterým je jednadvacet nebo dvaadvacet, že když se něco takového stane a mají sen hrát NHL, tak mlčí. Spousta lidí se podivuje, proč to (Aliu) neřekl před deseti lety. Oni si ale nedokážou představit, jaké je být tak blízko svému snu (NHL) a něco takového se stane. To se pak ptáte, jestli máte jít s daným trenérem do konfliktu a třeba přijít o svůj sen, nebo to polknout a jít dál.
Většina hráčů to polkne?
Každý z mladých kluků to polkne. Aliu to vlastně ale ani nepolknul. Šel tehdy za Petersem, ale nakonec to dopadlo tak, že ho z farmy v AHL poslali dolů do ECHL. Rozumím tomu, proč dostal kuráž to říct až teď.
