Článek
„Dvakrát mi to nevyšlo. V prvním případě jsem měl otřes mozku a ve druhém natržený přitahovač, což bylo hodně bolestivé a nepříjemné. Ale říkal jsem si, že potřetí už to snad vyjde, a jsem za to strašně rád. Reprezentace se neodmítá, je čest navléknout na sebe její dres," vyprávěl na srazu národního týmu v pražském Edenu Hyka.
Ten v létě ukončil dvouletý boj o prosazení se v NHL. Za Vegas za tu dobu odehrál 27 zápasů, v nichž vstřelil dvě branky a přidal pět asistencí. Převážně ale působil na farmě v Chicagu Wolves v AHL. A když neviděl moc šancí na získání trvalého místa v NHL, radši se mladoboleslavský rodák rozhodl pro návrat do Evropy.
„Všichni mi říkali, že KHL bude krok zpátky. Ale krok zpátky to podle mě nebyl. Naopak jsem nadmíru spokojený. Je to rozdíl oproti NHL, ale zase ne takový. Jsem rád, že jsem ten krok udělal a KHL zkusil, protože ta soutěž mi docela sedí. Oproti NHL je sice o trochu pomalejší, ale v KHL se zase na druhou stranu hraje techničtější hokej," porovnává obě soutěže Hyka, jenž je s třiceti body za patnáct gólů a stejný počet asistencí druhým nejproduktivnějším hráčem Čeljabinsku.
Lépe je na tom jen jeho krajan Lukáš Sedlák, který do Traktoru zamířil také loni v létě z Columbusu. „Známe se už z mládežnických reprezentací. Vždycky je fajn, když v týmu máte někoho, koho už dlouho znáte. S Lukášem hrajeme první lajnu, skoro dvacet minut za zápas. Chodíme na přesilovku i na oslabení. Nemůžu si stěžovat," pochvaluje si Hyka spolupráci se stejně starým parťákem, s nímž tráví hodně času i mimo led.
„Chodíme na večeře, po internetu zase proti sobě hrajeme Xbox; hlavně střílečky. Je to sranda. V Čeljabinsku jsou sice hezké parky, jinak se tam toho ale moc dělat nedá. Je tam zima a hodně fouká," zakaboní se Hyka, který už pochytil základy ruštiny. „Na velkou domluvu to ale není, spíš mezi sebou, i s ruskými kluky, mluvíme anglicky," přiznává.
Zatímco po osobní stránce se mu daří, z hlediska týmu to ideální není. Traktor je v tabulce Východní konference poslední a od příček zajišťujících play off ho dělí propastných deset bodů.
„Není to samozřejmě nic příjemného, protože tým nemáme špatný. Jenže jsme nechytili začátek soutěže a podepsalo se to i na naší psychice. Máme sedm zápasů do konce, furt bojujeme, a třeba se ještě stane velký zázrak. Nechceme se na to vykašlat, šance tam pořád je," míní Hyka.
Pokud ale Čeljabinsk do vyřazovacích bojů neproklouzne, klubová sezona Hykovi a jeho spoluhráčům skončí už 27. února. Světový šampionát ve Švýcarsku, o který by rád zabojoval, přitom startuje až na začátku května.
„Samozřejmě by to byla dlouhá pauza, ale nedalo by se nic dělat. Je ale fakt, že takhle brzy jsem v klubu nikdy nekončil," přiznává Hyka, o nějž se prý na konci ledna před extraligovou uzávěrkou přestupů zajímala Mladá Boleslav, v níž do roku 2017 tři sezony působil.
„O ničem jsem nevěděl, nikdo mě nekontaktoval. Třeba něco věděl můj agent, ale já jsem se soustředil jen na sebe a na Čeljabinsk," uzavírá účastník MS v letech 2017 a 2018.