Článek
„Občas jsem ho i hlídal," vzpomíná olympijský šampion z Nagana. „Hrozně nám připomíná tátu, ty geny tam jsou," přidává s úsměvem. „Samozřejmě jsem slyšel, že mě hlídal, ale vůbec si to nepamatuju. Byl jsem strašně malý," přitakal Musil, jenž prožívá rok snů. Nejprve získal s Třincem extraligový titul, poté se protlačil do nominace a nakonec i na soupisku české reprezentace pro bratislavský šampionát.
„Je to sezona, kterou nezapomenu. Vyhrát jakýkoliv titul je neskutečný úspěch, ten pocit to vyhrát, být na tom ledě, když se zvedá pohár...Prostě nepopsatelné. A mít možnost si zahrát také na mistrovství světa je něco neskutečného," září radostí muž, jehož páteční povedený debut na MS proti Švédům sledoval z hlediště i jeho otec, jenž v roce 1985 slavil na světovém šampionátu v Praze zlato.
„Před začátkem turnaje mi říkal, ať si to užiju," tvrdil. „Na zápase byla taky mamka, brácha a ségra. Vždycky když můžou, tak přijedou. Byli spokojení a unešení i z atmosféry," poznamenala opora třineckých Ocelářů.
Pochází ze slavné hokejové rodiny. Jeho děda Jaroslav Holík byl legendou českého hokeje, strýc Bobby Holík je někdejší výborný útočník a o čtyři roky mladší bratr Adam nastupoval letos v zámoří za San Antonio. Zatímco ten má v popisu práce hlavně ofenzivu, David Musil patří mezi řízné defenzivní beky, což na ledě neustále prokazuje.
Čistit předbrankový prostor se ostatně chystá i v dnešní odpolední bitvě s Rusy. „Je to jeden z top týmů, které jsou tady na mistrovství. Mají dobrý útok. Musíme hrát hlavně disciplinovaně a bez faulů, abychom neměli moc vyloučení," naznačuje recept k úspěchu. Extra prestižní nádech však pro něj duel se sbornou nemá. „Děda nám trošku vyprávěl o tehdejších zápasech se Sovětským svazem. Povídal plno historek, ale hlavně asi o tom památném zápase v roce 1969," dodal Musil.