Článek
Jak je pro vás důležité, že jste během léta mohla vidět hned 36 českých hokejistek?
Velmi. Čeká nás dvouletý cyklus s velkými příležitostmi, tedy domácím mistrovstvím světa a zimní olympiádou. Pro nás jako realizační tým bylo důležité, abychom viděli co nejvíc hráček, abychom se před těmito dvěma událostmi dostali na dobrý výchozí bod.
Jaké si pro následující sezonu, která vyvrcholí domácím mistrovstvím světa, dáváte cíle?
Chceme dál makat a dál se zlepšovat. Na posledních třech šampionátech jsme se prosadili mezi nejlepší týmy planety, tuhle pozici si chceme udržet, a ještě se zlepšovat. Bude to zajímavé a zábavné mistrovství na domácí půdě. Pro hráčky to bude strhující. Je magické, když si můžete zahrát na světové scéně v rodné zemi.
Jak bude šampionát v Českých Budějovicích důležitý pro rozvoj a propagaci ženského hokeje v Česku?
Obrovsky. Lidi si uvědomí, jak úžasné hokejistky tu mají. Věřím, že přilákáme hromadu fanoušků. Česko je hokejový národ, připomíná mi to Kanadu. Lidi tu hokej milují, tak doufáme, že nás přijdou podpořit a bude se jim hokej líbit.
Může být na turnaji podobná atmosféra jako na mistrovství světa mužů v Praze?
Stoprocentně může. Jízda mužů za titulem mistrů světa byla parádní, ale nepochybuju, že můžeme vyvolat stejnou energii a nadšení. Doufám, že jsou všichni Češi připraveni nám fandit.
Co vás baví nejvíce na roli trenérky českých reprezentantek?
Je toho spousta. Hlavním aspektem jsou lidi. Mám kolem sebe úžasný tým, se kterým si spolupráci prostě užívám. A hráčky vždy přijedou perfektně připravené na každý kemp a nelítostně se rvou o místo. Pro mě je radost a odměna pracovat s tímhle týmem a mým hlavním cílem je udělat cokoliv, abych mohla pomoct k úspěchu. Jsem nadšená, že tu můžu být.
Jsou české hráčky v něčem odlišné například od Kanaďanek?
Ne, jsou stejně trhlé. Při hokeji mají skvělý smysl pro humor. Nejvíc na mě dělá dojem, že se tenhle tým umí skvěle bavit, ale ví, kdy musí pracovat a dřít. Umí si z toho udělat příjemný zážitek. Práce s touhle skupinou není nic než působivá a úžasná. Holky mě často rozesmějí, to je dobrá věc.
Trenérka ženské hokejové reprezentace Carla MacLeodová na archivním snímku během tréninku.
Musela jste si dlouho zvykat na typický český humor?
Ani ne, holky mají svůj způsob, na který si zvyknete dost rychle. Funguje to pěkně oběma směry. Na kempu jsem třeba jednu z hráček během tréninku v brance ohodila sněhem. Můžete se s nimi bavit, a to je na takhle vysoké úrovni důležité. Dostat se jako sportovec na takový level a stejně se usmívat a užívat si to? Podle mě jeden z důvodů, proč začínáme mít úspěchy. Je to výborná kombinace.
Právě přinést úsměv a pozitivní náladu na střídačku byl jedním z vašich cílů.
Na téhle úrovni je tolik stresu a tlaku, které musejí sportovci podstupovat. Měla jsem to štěstí zažít to také, takže vím, jaké je to být v jejich kůži. A když investujete tolik, abyste se dostali na tenhle level a už si hokej neužíváte, ztrácí to smysl. My se právě snažíme najít správnou rovnováhu mezi tím být strategický a soustředěný, ale umět se i trochu zasmát. A to se nám daří.
Dokáže říct, co je největší výzvou při trénování českého výběru?
Každý tým má svou identitu, silné a slabé stránky. Jsem na tým hrdá, protože ze začátku jsme se učily, jak vyhrávat. Když jsem k reprezentaci přišla, holky se zrovna vrátily z premiérové olympiády. Získaly momentum a během společných světových šampionátů nám došlo: „Hele, můžeme to zvládnout.“ A právě budování sebedůvěry umožní to, aby se zvedly i herní schopnosti. Jsem hrdá, jak jsme v tomhle ohledu pokročily.
Jak náročné je kombinovat tuhle roli a roli trenérky Ottawy v nově vzniklé profesionální zámořské soutěži PWHL?
Nepřijde mi to nějak náročné, spíš to beru v obou případech jako čest. Když přišla nabídka z Ottawy, ujišťovala jsem se, že to neovlivní moji práci tady, protože zbožňuju trénování tohohle týmu. Je to největší moment, takový zlatý hřeb mojí kariéry. Samozřejmě je pro mě poctou působit i v PWHL. Trvalo spoustu let, než ženy v hokeji dostaly takovou příležitost, a teď si můžou zahrát před vyprodanými stadiony. O to víc si užívám, že toho můžu být součástí.
V týmu máte hned tři svěřenkyně z reprezentace: Anetu Tejralovou, Kateřinu Mrázovou a Terezu Vanišovou. Od nich si moc neodpočinete, že?
Spíš ony ode mě. (směje se) Jsem ráda za každou Češku, která se do soutěže dostane. Konečně i lidi v zámoří vidí, jakou kvalitu tu máme. A holky hrají ve svých týmech klíčové role.
Dokážete přiblížit, jaké jsou finanční podmínky v soutěži?
Nevím úplné detaily, jak to mají hráčky, ale za svou práci dostávají slušné peníze. Našim cílem je samozřejmě, aby růsty platů pokračovaly a dál se zvyšovaly. Ale těší mě, že liga udělala finanční progres nejen u hráček, ale i realizačního týmu a dalších zaměstnanců.
Věříte, že nastane doba, kdy budou v hokeji placeni stejně muži i ženy?
Teď můžeme sebevědomě říct, že ženský hokej už není charita. Je to byznys a investice. Podle mě je nevyhnutelné, že přijde čas, kdy se povede platy vyrovnat.
