KOMENTÁŘ: Jak nepochopitelně a ostudně děravá bublina spláchla WJC do WC

Že neochránila a turnaj byl ani ne v polovině zrušen, už nejspíš víte. Co ale šokuje, je skutečnost, jak podle svědectví ze zámoří pořadatelé k prevenci přistoupili. Že se kupříkladu na hotelu v Red Deeru, kde byly ubytovány týmy z „nečeské" skupiny, měla odehrávat svatba a hosté se už s předstihem mísili s hokejisty.

Že tolik pevná bublina byla poměrně proděravěná, až jeden z členů evropského týmu označil zdejší covidový protokol za směšný.

A že i když hokejisté včetně těch českých se zapřísáhli, že dodržovali všechna nastavená pravidla, byla to podle všech indicií jen směšná a naivní hra, protože pořadatelé nedokázali ani elementárně eliminovat riziko nákazy.

„Od prvního dne nefungovaly věci, jak jsme očekávali. Sice jsme se pohybovali mezi pokoji, jídelnou a kabinou, měli zakázané chodit ven, ale od počátku se v hotelu pohybovali cizí lidé. Nepochopitelné," řekl trenér Slovenska Ivan Feneš. A jeho finský kolega Antti Pennanen z edmontonské skupiny přidal: „Jsem naštvaný, protože problém nebyl v covidu, ale v tom, že to byl špatně organizovaný turnaj. To hodně vypovídá o stavu IIHF."

Ano, je to nepochopitelné a ostudné.

Covid tu už nějaký pátek je. Velké sportovní akce se s ním do jisté míry naučily žít a i za cenu toho, že před fanoušky zabouchly dveře, že samotné sportovce držely na uzdě, dokázaly najít vítěze a poražené, aniž by musely v polovině zavřít krám. Zvládlo to fotbalové Euro, olympiáda, ragby i desítky dalších větších či menších turnajů.

A zvládal to i hokej. Loňský turnaj dvacítek poznal šampiona, v Lotyšsku na „dospěláckém" mistrovství rovněž a z vlastní zkušenosti vím, jak se z hráčského hotelu stala střežená pevnost, před kterou hlídkovali policisté, aby se hráči nedostali do kontaktu s „neprověřenými civilisty". To stejné platilo i v arénách. Však i kouč českých juniorů Karel Mlejnek si před turnajem v Kanadě říkal: "To se dohraje, to je jasné. Svět se naučil žít s covidem, naočkoval se."

Místo toho dostal hokej pořádnou ránu, organizátorskou i finanční.

Ano, ve světě sice řádí nakažlivější varianta omikron, tudíž je z čistě statistického hlediska pravděpodobnější, že se někdo nakazí, ale ona liknavost pořadatelů (minimálně v Red Deeru) tu pravděpodobnost neúměrně zvýšila. A já si nemůžu pomoct, že WJC, jak zní anglická zkratka juniorského mistrovství, spláchli do WC.

„Prohráli jsme bitvu, ale jsem si jistý, že neprohrajeme válku," řekl viceprezident Mezinárodní hokejové federace IIHF Petr Bříza s tím, že se zvažuje dohrání turnaje v létě.

Nevím, spíš je zpackaný šampionát mementem pro nejbližší sportovní akce včetně zimní olympiády a rovněž pokládá zásadní otázky: Skutečně se budou kontumovat zápasy, když testy odhalí jednoho pozitivního v týmu? A budou chtít - potvrdí-li se hrozba dlouhé karantény - za takových riskantních podmínek hokejisté z evropských lig, které jinak živí hraní v klubu, do Pekingu vyrazit?

Zrušené mistrovství je také smutným příběhem pro ročník 2002. Kvůli covidu odskákali už šampionát osmnáctek v roce 2020, teď se vrcholu znovu nedočkali. Třeba David Jiříček (ročník 2003), jeden z největších tuzemských talentů, se zranil v prvním zápase turnaje, který se ani nedohrál... Oproti tomu brankář Nick Malík nominaci na šampionát odmítl, za což dostal naloženo od šeftrenéra svazu Filipa Pešána, ale teď se může klepat po ramenou, jak prozíravé rozhodnutí udělal.

Ne, i přes hořký a předčasný konec by nemělo zapadnout, že český tým ve dvou zápasech v Kanadě nikterak nezářil a vlastně vše směřovalo k očekávanému smutnému scénáři...

... ale den před silvestrem si můžeme zavtipkovat, že aspoň rok 2022 začne pro český hokej pozitivně, neboť junioři, jak bývá zvykem, nevypadnou s výpraskem ve čtvrtfinále a že se nejspíš nebude konat obvyklá disputace nad stavem českého hokeje.

Toho druhého je ale škoda.

Realitu by totiž neměla zakrýt ani blamáž kanadských pořadatelů. Tak na to nezapomínejme, byť si na svazu paradoxně ve středu večer možná leckdo oddechl.