KOMENTÁŘ: Hokej musí vyhlásit nouzový stav. Má ho ale dál léčit Pešán, či je třeba jiný doktor?

A ještě smutnější - až děsivější - je, že vlastně není jasné, kdo je při současném vedení reprezentace z prohloubení výsledkové krize vinen a zda tu existuje recept na vyléčení, když v sobotu kouč Filip Pešán poněkud bezradně říkal: „Vzali jsme zkušené hráče, přesto byli nervózní. Takže je velká otázka, koho případně donominovat. Jestli je vůbec koho. Je to alarmující."

Stačí nechat mluvit čísla: Češi prohráli všech šest zápasů této sezony, vytěžili z nich jediný bod a ani v jednom utkání nedali víc než dvě branky. Z prvních třetin mají tragické skóre 1:12 a třeba teď se ve třech zápasech trefilo jen duo Kovář - Gulaš, jiní střelci se nenašli.

To je tristní bilance a i Pešán řekl: „Od dalších jsme čekali daleko víc. Pokud na olympiádu nepojedou hráči z NHL, pak nás čeká těžké rozhodování koho vzít."

Chcete-li trochu nádech optimismu, pak je to projev zmíněné dvojice, která by si nominaci na olympiádu zasloužila i při účasti hráčů z NHL, tedy pokud by přijala umírněnější roli. Naději dával také jistý výkon gólmana Hrubce, který ale pro ČTK akci zhodnotil: „Stydím se za to, že jsme tady neuhráli nic. Možná hokeji nerozumím, ale nevím, co bych vypíchl, že bylo na tomto turnaji z naší strany dobré."

Přitom když před turnajem viděl nominaci, myslel si, jaká síla se v něm skrývá.

Ano, soupis negativ je tuze dlouhý, straší v něm ale především laxnost, lajdáckost a neplnění elementárních taktických věcí. Proti Rusku tým inkasoval už po 14 vteřinách, když Češi po svém prvním dotyku s pukem zahráli zakázané uvolnění a nechali si nastěhovat Rusy do pásma, což Pešán po utkání označil za „nesmyslné".

Před čtvrtým gólem zase jeho svěřenci darovali soupeři útočné pásmo, když zcela zbytečně zahráli při dlouho signalizovaném ofsajdu, který pak rozhodčí posoudili jako úmyslný. A před pátou brankou hloupě v útočné třetině fauloval bídně hrající Frolík a Rusové přesilovku využili.

Pešán pak mluvil, jak je nutné jít konečně v dalších zápase do vedení, dát první gól, aby slušný rozjezd proti Švédům zastavil Sedlák, který byl vyloučen za nesportovní chování, přičemž už o den dříve na sudí nepřípustně pokřikoval. A nakonec přesilovky ve třetí třetině pomohly Švédsku k obratu a prodloužení české bídy.

Jenže je za děsivý hokejový projev, o němž mluvil i kapitán Kovář, zodpovědný kouč Pešán, nebo generální manažer Petr Nedvěd?

Správnou odpověď neznám já, stejně jako většina hokejové veřejnosti. A stejně jako prý Pešán nemá vysvětlení, proč reprezentace tak špatně hraje.

Nemůžu si ale pomoct, že kanadský model vedení reprezentace, v němž generální manažer vybírá hráče a trenér je vede, se zatím v tuzemských podmínkách jeví jako prazvláštní kočkopes. Hybridem je proto, že právě nikdo moc nechápe, kdo je tedy za nominaci a následný výsledek zodpovědný, což znovu potvrdil také tento turnaj.

Kouč Pešán opakovaně na otázky, které se týkaly (ne)povolání konkrétních hráčů, odpovídal podrážděně s tím, že je to dotaz na Petra Nedvěda. Ten je ale v Americe a mediálních setkání se ani virtuálně neúčastnil.

Pešán dokonce říkal, že Nedvěd měl představu i o konkrétních formacích, přičemž osobně ale nebyl ani jediném ze dvou turnajů Euro Hockey Tour. Na ten první ho nepustila akutní operace, nyní zase zámořská inspekce.

Jenže s nadsázkou - a možná i bez ní - se dá říct, že by teď místo pohovorů v Americe s hráči NHL, což se vzhledem k jejich (ne)účasti v Pekingu jeví jako čím dál marnější činnost, bylo smysluplnější, kdyby coby GM v tuzemsku (a možná nejen v něm) hledal nového trenéra, který spící reprezentaci probudí. Protože mdlý projev ze světového šampionátu v Lotyšsku se v této sezoně proměnil ještě v mdlejší.

Přímo v Rusku pak Pešán od redaktora Sportu dostal otázku, zda proti Švédsku nehrál o setrvání v angažmá a odpověděl: „To asi není otázka na mě."

To není. Nicméně zatímco obvykle se krize i temné vyhlídky na budoucnost rozebírají v Česku až pár dní po Novém roce, když reprezentační dvacítka dostane příděl ve čtvrtfinále juniorského šampionátu, nyní kruciální otázky přišly už před Vánocemi. A hokejová vláda (rozumějte výkonný výbor svazu) by měla okamžitě jednat, protože už za necelý měsíc má Pešán vyřknout jména hrdinů pro Peking.

Má je ale vyřknout on?

Navíc se zdá, že od Lotyšska nepanuje v národním týmu nikterak veselá nálada. Na šampionátu měl kouč s jistými hráči spory a i teď mnozí působili psychicky zlomení, bez šťávy a energie.

Najde tedy Král a spol. sílu zasáhnout? Nebo i výkonný výbor jede po estébácké kauze svého šéfa, která vyvrcholila oznámením o jeho letním odchodu, teď spíše v nouzovém režimu?