Když má bronz lepší nádech než stříbro. Hokejistky slavily ve Finsku i s rodiči

Šikovnou tečí puku přímo ze vzduchu završila v 54. minutě český obrat. „Věděla jsem, že chci být někde okolo brány, protože odsud ty góly padají. V hlavě jsem tak byla mentálně nastavená, najednou tam letěl puk a já měla volnou hokejku. Tak jsem po tom sáhla a naštěstí to vyšlo,“ vyprávěla Vocetková na webu Českého hokeje.

Chvíli panovala nejistota, když se zkoumalo, zda gól platí. „Já si byla celkem jistá, že jsem to trefila pod rameny, že by to měl být gól. Jen jsem se spíš modlila, aby to viděly i ty rozhodčí,“ mínila Vocetková, podle níž rozhodl týmový projev a nesmírné odhodlání.

„Nejdůležitější bylo to, že jsme celou dobu věřily, že to můžeme zvládnout. Pořád jsme měly sílu v nohách a dokázaly najít energii a říct si: Hele, jdeme do toho. Prostě do toho šlápneme,“ prozradila kapitánka.

„Trošku jsme před poslední třetinou v kabině holky postrašili, že už není na co čekat, a ony to vzaly za správný konec. Bylo super, že tomu věřily až do poslední chvíle. Vírou a chtěním si nakonec dokázaly, že měly větší chuť vyhrát než Švédsko. Při tom obratu pomohlo trochu i štěstí. Pak už jsme to silou vůle ubránili,“ prozradil trenér Dušan Andrašovský.

Kouč byl hrdý, jak český tým otočil nepříznivý stav. „Bylo to hodně o síle, charakteru a sebevědomí. Navíc jsou holky trochu lépe fyzicky připravené než v minulosti, proto mohly Švédky ve třetí třetině přebruslit, hrát více s pukem a být silné v útočném pásmu. Pořád věřily tomu, co po nich chceme,“ přemítal Andrašovský.

„Zase to ukázalo naši parádní mentalitu. Nic nevzdáváme a chceme vyhrát za každou cenu. S céčkem na dresu jsem cítila větší tlak než v letech předtím. Snažila jsem se jej ale odsunout z hlavy pryč, abych na to nemyslela, protože by mi to akorát kazilo výkony,“ vyprávěla Vocetková a prozradila i plán oslav. „V plánu je být dlouho vzhůru. Jsou tady rodiče, tak to teď půjdeme pořádně oslavit s nimi. Uděláme si fotky, zazpíváme si,“ usmívala se.

Andrašovský měl nakonec v kabině lepší pocit než minulý rok, kdy Češky prohrály ve finále. „Letošní bronz má podle mě lepší nádech než loňské stříbro. Vyhrát poslední zápas v sezoně je vždy lepší než prohrát ve finále. I když s odstupem času si hodně vážíte druhého místa, bezprostředně po utkání byly pocity ze zisku bronzové medaile daleko lepší,“ prozradil.

„Měli jsme tady skvělý tým, byl jako jedna rodina. I když jsme neměli nějaké extra hvězdy, nakonec nám díky týmovému přístupu vykrystalizovaly. Musím zmínit Danču Novákovou, absolutní výkon v brance. Také Adéla Fromová odvedla skvělou práci, trošku jsme na ni zatlačili i s jejími rodiči. Začala na sobě makat a předvedla výborné výkony. Byla to naše nejlepší hráčka,“ hodnotil kouč.