Článek
„Lépe se to ani sejít nemohlo, že slavím na reprezentačním hokeji. Mám radost, že tady mohu být s dalšími vynikajícími hráči a že jsem se této akce vůbec dožil," vyprávěl bývalý sparťan Havel, který připustil, že ho výsledky jeho klubu hodně drásají. „Moje láska k hokeji je tak silná, že jsem tohle všechno vydržel a jsem mu věrný pořád," říkal někdejší útočník, který jako jediný z oslavenců nezískal zlato na MS. „V Praze před padesáti lety jsem měl smůlu, že jsem se zranil," dodal Havel.
Olympijský vítěz z Nagana Martin Straka si připadal zvláštně, že je ve vybrané společnosti tím nejmladším. „Pro mě jsou tady hokejisté, k nimž jsem jako dítě vzhlížel. Takže si to v jejich společnosti užívám. A těším se i na únor, kdy se chystá nějaká oslava připomenutí, že už je to čtvrtstoletí od našeho zlata z Turnaje století," vykládal majitel hokejového klubu v Plzni.
Nejen tituly mistrů světa, ale i tři prsteny pro vítěze Stanley Cupu zdobí Jaroslava Pouzara, který vzpomínal na to, že právě v Českých Budějovicích hrál ještě na nezastřešeném stadionu, kde ve dvanácti odhraboval sníh, aby vůbec zápas místních žáčku mohl začít. „V Edmontonu jsem pak měl štěstí na úžasné spoluhráče," vzpomínal Pouzar, jehož dres visí pod střechou Budvar Areny.
Trénink hokejové reprezentace v Českých BudějovicíchVideo: Sport.cz
Další z jubilantů Jiří Šejba si s úsměvem připomněl svůj hattrick v rozhodujícím zápase o titul na MS 1985 proti Kanadě. „Bylo to výjimečné tou důležitostí utkání i tím, že jsme hráli v Praze," naznačil a hned se dal do řeči se spoluhráčem z tehdejší zlaté sestavy, obráncem Radoslavem Svobodou, jehož syn Petr v současnosti působí jako asistent trenéra královéhradeckého Mountfieldu. „Už mu neradím, občas si ale dobře pokecáme o hokeji," líčil Svoboda.
Přiznal, že hokej už mu tolik neschází. „Na zimácích jsem v minulosti promrznul dost. Ještě před dvěma lety jsem se Vrchlabí pomáhal s dorostem. Teď už se chodím na zápasy dívat jen do hospůdky s kamarády, ale pořád ve mě ten hráčský pohled zůstal a v duchu řeším různé situace za beky na obrazovce," usmívá se Svoboda.
Doma má pečlivě schované nejslavnější trofeje i dresy. „Vzpomínám jen na vyzvání. Trochu mi schází technická část hokeje, postrádám hráče, kteří umí přejít s pukem jeden na jednoho. Moje máma vždycky říkala, že jsem ještě neuměl mluvit, ale už jsem šel bruslit. Tak jsem měl nastavený celý život.
