Článek
Už jste onu radostnou novinu stačil vstřebat?
Když mě taťka v úterý ráno vezl na sraz nároďáku, říkal jsem mu, že zažívám sezónu snů. Mým cílem bylo dostat se na mistrovství světa dvacítek, že by mohla přijít i pozvánka do seniorské reprezentace, jsem vůbec nečekal. Beru ji jako odměnu za povedenou sezónu.
Kdy jste se o pozvánce do národního týmu dozvěděl?
Po vyřazení v Třinci jsme jeli v neděli domů týmovým autobusem, když mi zazvonil mobil. Byl to pan Jandač a ptal se, kolik dní volna potřebuju, že se mám hlásit na srazu reprezentace. Říkal jsem, že mi bohatě stačí jen volné pondělí. Samou radostí jsem hned volal rodičům, kteří byli moc šťastní, a bráchovi (o deset let starší Tomáš je útočník kladenských Rytířů - pozn. aut.)
Trenér Jandač speciálně o vás tvrdil, že byste mohl být budoucností českého hokeje. Potěší taková slova, nebo jsou naopak svazující?
Musím makat, jako bych byl na tréninku v Pardubicích. Vůbec nemůžu myslet na to, že jsem najednou v reprezentaci. Je třeba ukázat, co ve mně je.
Premiérovou pozvánku do reprezentace dostal i olomoucký obránce Jakub Galvas, který je rovněž ročník narození 1999 a zahráli jste si spolu na juniorském šampionátu...
Taky že jsme hned po mém vstupu do kabiny nároďáku vzpomínali, jak jsme na přelomu roku spolu válčili na dvacítkách. Vůbec by nás nenapadlo, že se zase potkáme tak brzo na tomto místě. A třeba nás tu doplní i Martin Nečas, pokud tedy v reprezentaci vydržím až do doby, kdy Kometě skončí sezóna. Nečimu a Brnu přeju ze všech čtyř semifinalistů asi nejvíc.
Možnost vybojovat si účast na šampionátu v Dánsku někde vzadu v hlavě nosíte?
Jdu trénink od tréninku. Dál zatím nekoukám. Každopádně až ve středu přijde můj debut v dospělém nároďáku proti Švýcarsku, nervozita se asi dostaví. Hned v prvním střídání ale musí opadnout. Mezi dospělými hraju v Pardubicích už druhým rokem, tak teď nesmím být po*raný.
Přijede vás na zápas do Příbrami někdo podpořit?
Určitě dorazí rodiče, kteří si kvůli tomu vezmou dovolenou. Lákal jsem i bráchu, tomu to ale kvůli baráži za Kladno asi nevyjde. Moc mu přeju, aby postoupil do extraligy, za svůj poctivý přístup k hokeji by si to zasloužil. Kladno jsou bojovníci a věřím, že to zvládnou.
Pořád vám brácha udílí rady?
Jasně, je starší a dokázal toho víc než já.
Jenže do národního týmu se nikdy nepodíval...
To sice ne, ale zkušeností má víc. Rádi mi lidsky i po hokejové stránce a pořád ho poslouchám.
Už vás přebolelo zklamání ze čtvrtfinálového vyřazení s Třincem?
Už to vyprchává. Sezónu musíme hodnotit pozitivně, vždyť v její polovině jsme byli předposlední. Rozhodně se nemáme za co stydět, Třinec jsme trápili a měli na to přes něj postoupit. Jenže poslední sedmý zápas (Pardubice utrpěly debakl 1:8) jsme si vyhrát nezasloužili.
Vy jste právě v tomto duelu utrpěl nepříjemné zranění, když vás na střídačce trefil do obličeje puk vyhozený spoluhráčem Cardwellem. Kolik bylo potřeba stehů?
Jenom čtyři (směje se). Pořád to trošku bolí, ale takový je hokej a aspoň mám vzpomínku na play off. Rána to ale byla slušná, na střídačce jsem se bavil s Patrikem Poulíčkem, když mě najednou Jacob Cardwell trefil. Hned se mi pak omlouval, vzal jsem to v pohodě.
Myslíte už na letošní draft NHL? Podle odhadů máte šanci být vybrán už v prvním kole...
Skauti mi volali, během play off mě ale nechávali v klidu, abych se soustředil jen na hokej. Po vypadnutí už to zase přichází...