Článek
Shodli jste se s asistenty Kalousem, Prospalem, Špačkem a skautem týmu Jiřím Fischerem na drtivé většině nominovaných?
Společných debat bylo hodně a byly dlouhé, u většiny jmen ale padla shoda. Pochopitelně jsem dal hodně i na názory asistentů i Jirky Fischera, protože ten má všechny hráče dokonale zmapované. Ale je jasné, že úplná shoda nepanovala, takže finální rozhodnutí jsem v určitých případech musel vzít na sebe.
Ve druhé části nominace jste nahlásil jmena tří obránců a čtyř útočníků. Z okruhu kolika hráčů jste vybíral?
U obránců nemáme moc leváků (v nominaci jen Kempného s Jordánem - pozn. aut.), proto jsem hodně zvažoval i Tomáše Kundrátka. Padala i jména těch, kteří nás překvapili na mistrovství světa v Moskvě, tedy Jeřábek se Šimkem. U útočníků jsme zvažovali prakticky všechny naše kluky v zámoří, včetně Simona s Vránou, kteří hrají na farmách.
Proč jste se nakonec rozhodl nevzít Hudlera s Červenkou?
Ohledně Jirky Hudlera jsme měli největší diskuzi, byl pro nás největším oříškem. Je to výborný hráč, má svoje kvality. Zvažovali jsme všechna pro a proti a nakonec vzniklo rozhodnutí Jirku nebrat, protože se nám nevešel do prvních dvou pětek.
A Červenka?
Odehrál výborné mistrovství, ale v jeho případě převážilo, že přeci jen v NHL hrál krátce a pořád jsme měli na výběr útočníky, kteří v ní nastupují déle. Navíc by stejně jako Jirka Hudler neměl prostor v prvních dvou pětkách. Roman je přeci jen zvyklý být víc vytěžovaný a mít v týmu větší roli.
Před týdnem, kdy jste ještě nevěděl, jak se rozhodne Jaromír Jágr, jste přiznal, že kvůli legendární 68 máte připraveno více variant nominace. Byla by hodně odlišná, kdyby Jágr kývl?
Ne, změnilo by se jen jedno jméno. Prostě by nejel jeden hráč, ale nebudu říkat který.
Hrály roli i vazby hráčů, kteří by si mohli na ledě vyhovovat?
Postavili jsme první dvě pětky, od toho se vše odvíjelo. Pak jsme zvažovali sílu soupeřů, která je samozřejmě obrovská. Potřebovali jsme i nějaké fyzično a hlavně bruslařskou zdatnost. Takže třetí a čtvrtá pětka bude mít za úkol ubránit soupeře. I když se nebude dát bránit jen jedna řada soupeře, protože Kanada s Amerikou budou mít silné všechny čtyři a budou znepříjemňovat soupeři život.
Dostanou od vás hráči s předstihem podrobné informace o soupeřích, aby si je mohli nastudovat?
Určité noty samozřejmě vytvoříme dopředu a všechny hráče s nimi seznámíme. Máme domluvené i skautování týmů v přípravných zápasech, Jirka Fischer i Venca Prospal dobře znají trenéry soupeřů. Můžeme si sice připravit předpokládané situace, které můžou nastat, ale každý tým pak bude mít určitou herní filozofii, které se může tvořit až po přípravných zápasech. Taky se ale chceme zaměřit na sebe. Aby to nebylo jen o tom, co bude hrát soupeř. Pokusíme se vymyslet, co budeme chtít hrát my.
Může být vaší výhodou, že favoritem na postup ze skupiny nebudete, a tak byste mohli hrát uvolněně?
Pořád si myslím, že jsme fotbalo-hokejový národ a máme (fanoušci) tendence se pasovat do role favoritů, i když se naše pozice mění. Je těžké si to připustit. Uvědomujeme si, že na Světovém poháru můžeme akorát překvapit. Tým Evropy je takový nečitelný, ale síla Kanady a Ameriky je neuvěřitelná. Mám pocit, že si nás do skupiny vybrali jako takový sparingpartnery na rozehrání. Tak jim to musíme hodně ztížit.
Věříte, že s nimi můžete sehrát vyrovnaná utkání?
Je to turnaj, navíc na začátku sezóny, takže všechno může změnit jeden zápas. Kdybychom se s nimi měli měřit pravidelně, asi bychom moc šancí neměli. Ale bylo by špatné říkat dopředu, že se jedeme jenom zúčastnit, i když to slyším dost často. Pokusíme se odvést co nejlepší práci.
Ještě zpátky k Jágrovi. Měnila by se taktika a strategie hry, kdybyste ho měl v Torontu v týmu?
Spíš by se měnil celkový pohled na celý tým. Pořád by byly šance, že Jarda něco udělá, vymyslí nebo rozhodne. Soupeři by se na něj připravovali jinak a přinejmenším by sejmul mediální pozornost týmu na sebe. Pamatuju si náš zápas o bronz na loňském mistrovství světa. Po Američanech zůstala v kabině celá jedna plachta popsaná přípravou na Jardu Jágra.
Bude to v tomto ohledu pro mužstvo složitější?
Musíme se s tím nějak vypořádat. Kluci jsou na tlak zvyklí a i já už mám něco za sebou. Jednou Jarda skončit musí, jestli to mělo být loni, nebo třeba ještě odehraje za reprezentaci jeden turnaj. Třeba se nedej bože někdo zraní, jedno místo se otevře a Jarda najednou v srpnu zjistí, že je dobře připravený... Fakt nevím. Ale jeden hráč nerozhoduje.
Co tedy bude klíčové?
Tým musí být soudržný, musíme se semknout a každý z hráčů bude muset podat životní výkony, abychom měli šanci něco uhrát. Protože síla proti nám je extrémní. My ale taky nemáme špatné hráče.
Kdo by mohl Jágra nahradit?
Jardu Jágra nejde nahradit. Proč bychom měli nahrazovat někoho, kdo je nenahraditelný. On byl výjimečný.
Spíš jsem měl na mysli, kdo by mohl převzít jeho roli lídra...
To s tím trošku souvisí. Určitě budeme spoléhat na Kubu Voráčka, to je jeden z klíčových hráčů, kteří tíhu ponesou víc než jiní. Ale budeme mít Tomáše Plekance, měl by být David Krejčí. To jsou hráči, kteří by měli být lídři. Máme Paláta, který hraje výborně a v NHL je jedním z našich nejlepších a nejvíc ceněných hráčů. Ani jeden z nich ale není Jaromír Jágr.
