Článek
Přestupem z Detroitu do moskevského Dynama jste mnohé šokoval. Jaké máte z Ruska dojmy?
Zatím výborné. Akorát je pro mě trošku nové, že se trénuje pohromadě. V tuhle dobu bruslit na ledě, je pro mě trošku brzo, z NHL na to nejsem zvyklý. Ale jinak jsem v Rusku spokojený.
I po mimohokejové stránce?
Taky. Naše báza je luxusní hotel se vším všudy, i s halou. Na tréninky ráno chodím v pantoflích, tričku a šortkách, nemusím ani chodit ven. Starají se o nás skvěle. Samozřejmě jsem nejdřív váhal, protože když se řekne slovo „báza“... Ale je to super.
Žádné ubytování jste tedy zatím nehledal?
Byl jsem se podívat v českém domě, kde se objevilo pár variant. Problémem jsou v Rusku samozřejmě zácpy na silnicích. Když se vyjede ve špatný čas, z dvaceti minut můžou být tři hodiny. Nevím, kde jinde než v Českém domě bych měl bydlet. Odtud je všechno blízko. Převážně budu na báze. Když ale budou v neděli Chalupáři, pojedu na Český dům, kde mají české kanály.
Seriál Chalupáři v neděli skončil.
Včera skončil? Hmm (smutně). Tak tam zajedu na něco jiného.
Jedním z hlavních důvodů pro odchod z Detroitu byl váš strávený čas na ledě během zápasů. Jste nyní po přípravných zápasech spokojený?
Určitě, hrál jsem dost. I když pořád se zkouší nějaké varianty, jednou někdo hraje, pak ne. Vždyť jsme měli k dispozici snad šest a půl pětek. Hrál jsem se Saprykinem, Žitnikem, Markovem, měli bychom být silnou táhnoucí lajnou. Uvidíme, jak to bude dál, to hlavní teprve přijde.
Co tvrdý ruský tréninkový dril? Přivykl jste mu v pohodě?
Když jsem vždy v létě trénoval v Kalifornii, byl jsem zvyklý na větší drijáky. V Rusku je to jiné v tom, že se tam trénuje celý den. Tři tréninkové dávky denně, rehabilitace. Strávíte tím dost času. Teď už to ale postupně ubývá. Jde se do ligy a všichni chtějí být ready.
Nějakou negativní stránku ruské anabáze jste zatím nenašel?
Já jsem ji ani nehledal. V mančaftu jsem se dobře zaklimatizoval, kluci jsou výborní, přijali mě. Hodně mi pomohl Karel Rachůnek, který je jak v mančaftu, tak v celé lize, vážený. Když vstane, všichni ho poslouchají.
Jak jste na tom s ruštinou?
Je to těžký. Hodně kluků v týmu mluví anglicky, já ale chci, aby na mě mluvili rusky. Abych se jazyk naučil co nejrychleji.
Jste známý jako velký šprýmař. Jak noví spoluhráči přijímají vaše vtípky?
Zatím jsem hodnej, ještě jsem to nechal být. Spíš se ostatní smějí mojí ruštině...
Co však potěšující není, jsou vaše trable s transferkartou, kvůli kterým v současnosti nemůžete za Dynamo nastupovat. Jsou v této situaci nějaké novinky?
Nic jsem o tom neslyšel, problémy jsou ale asi pořád. Jde to ovšem mimo mě. Já se o takovéhle věci nemůžu starat, musím se soustředit na hokej.
Připouštíte si, že by se celá situace nemusela do začátku sezóny vyřešit a tým by se musel obejít bez vás?
Abych řekl pravdu, o žádná pravidla jsem se nezajímal. Slyšel jsem, že René Fasel (předseda IIHF - pozn. aut.) byl v Rusku, kde mluvil s prezidentem KHL (Medveděvem - pozn. aut.), a doufám, že se nějak domluvili. Uvidíme.
Máte nějaké vysvětlení, proč není transferkarta doposud vyřízená?
Myslím, že problémy byly už od začátku. Obě strany si musí sednout ke stolu a nějak se domluvit, najít určitou cestu. Přece nezůstanu na tribuně jenom proto, že se někdo rozhodnul najít problém.
I když je to hodně předčasné, nosíte už v hlavě boj o nominaci pro olympijské hry ve Vancouveru?
Určitě. Chtěl bych na ní být! Nevím, co může být pro hokejistu víc, než startovat na olympiádě, zvlášť když je v Kanadě. Ale moc si to do hlavy nevsouvám, je to předčasné. Do té doby se může stát spoustu věcí.
Cítíte, že vaše naděje je větší díky tomu, že jste několik let hrál v NHL?
Kdyžčlověk hraje v Detroitu Red Wings s tolika hvězdami a opravdu hraje, nějakou kvalitu to už váže. Šanci má ale každý, rozhodnou výkony.
