Článek
Karlstad (od našeho zpravodaje) - Už při bídném týmovém výkonu proti Švédsku byl jedním z mála hráčů, kteří obstáli. Svou hru ovšem Hovorka s Finskem ještě vyšperkoval. Drzý průnik před branku v první třetině, jen tu dorážku chtělo zakončit lépe. Dobrou šanci měl i ve třetí části, ale minul branku. „Sebevědomí mi roste každým střídáním. Na začátku zápasu se mi povedlo pár věcí, takže jsem se hned cítil lépe,“ usmál se českobudějovický bek.
Ze sebejistoty samozřejmě občas pramení i chyby. Ve 25. minutě si Hovorka po dlouhém střídání ukrojil příliš velký krajíc, chtěl ještě rozehrát kotouč, ale přišel o něj a vrátit už se nestačil. „Už jsem tam byl dlouho. Chtěl jsem puk vyvézt, ale měl jsem ho jen posunout. Poučení pro příště,“ uvědomoval si.
Navzdory zaváhání, po němž padl druhý finský gól, od trenéra dostal pochvalu. „Měl skvělé akce, odehrál výborný zápas. Chyby se stávají, to je hokej. Naopak mu tahle zkušenost může pomoct v růstu,“ mínil kouč Radim Rulík.
Hovorka udělal v Českých Budějovicích za poslední dvě sezony obrovský progres. Pozvánku dostal už v prosinci na Švýcarské hry, kde však ještě bylo znát, že si na mezinárodní tempo zvyká. „Ve druhém utkání už jsem se ale víc chytnul. Teď už jsem tušil, do čeho jdu. Musím samozřejmě oproti extralize přepnout na vyšší rychlost, ale dá se to,“ podotkl slávistický odchovanec.
Mikuláš Hovorka brání finského protihráče Niko Huuhtanena.
Sám přiznává, že se cítí zápas od zápasu lépe. „Posouvá mě každé střídání. Někdy se to neobejde bez chyby, ale to k hokeji patří, když člověk dostane prostor na ledě. A já jsem rád, že ho dostávám,“ pochvaloval se.
Pokud se progres téměř dvoumetrového urostlého beka nezastaví, extraliga mu začne být malá. Na to se však zatím nesoustředí. „Skauty tady vůbec nevnímám a nic takového neřeším. Důležité je to, co je na ledě, a na to se koncentruju,“ uzavřel Hovorka.
