Hokejista Buchta dal na Šustrovo doporučení. Záleželo mi na vzdělání, říká student z Omahy

Škola nám už v pondělí začala. Musel jsem za děkanem a profesory a jen díky tomu, že mám dobré známky, tak mě uvolnili. Studuju finance a komerční bankovnictví a hrozně mě to baví. Mám průměr 3,95 hodnotících bodů, přičemž čtyři je maximum. Kdybych měl špatný prospěch, tak přes to nejede vlak. I s reprezentační pozvánkou v ruce bych musel zůstat na škole v Omaze.

Před čtyřmi roky jsem ve Zlíně necítil, že by tam o mě byl skutečný zájem. Navíc po gymnáziu jsem chtěl někde pokračovat ve studiu na vysoké úrovni. Záleželo mi hodně na vzdělání, a tak jsem dal i na doporučení obránce Andreje Šustra, který na stejné univerzitě působil a pak v roce 2013 podepsal kontrakt v NHL s Tampou Bay.

Vyprávěl, jaké je ve škole fantastické zázemí a když jsem viděl jeho zápasy, tak jsem si říkal, ty vogo, to je snad dvakrát rychlejší než extraliga. Od té doby jsem si přál do zámoří dostat a jsem rád, že to klaplo. Hrát hokej v univerzitní lize NCAA a studovat zadarmo, komu se to poštěstí?

Není to snadné, jde o velké peníze. Celkově tam vyjde studium na nějakých 75 až 80 tisíc dolarů za rok. Plné stipendium nedají každému a není to rozhodně ze dne na den. Oni vás pozorují celou sezónu a člověk musí být konstantní a dělat správné věci každý den, jak na ledě, tak mimo něj. Když člověk nemá ve škole výsledky, má smůlu. Pokud neudělá TOEFL (jazyková zkouška nerodilých mluvčích) a ACT (všeobecný test), tak na univerzitě ani nemůže být.

Asi hokejovou, protože studijní obor, který dělám, mě hrozně baví a je to paráda. Vážím si toho, že mi škola náklady na studium a hokej platí, protože já vyrůstal v chudých poměrech. Teď už nějakými penězi rodiče disponují, ale vždycky jsem si vážil toho, co jsem měl.

Mám ještě rok školy před sebou, přemýšlet o tom mohu až do promoce. Když se mi bude dařit v hokeji, rád bych ho hrál na profesionální úrovni, ale i kdyby se na té cestě objevila jakákoli překážka, tak můžu dát zpátečku a vím, co budu dělat. V Omaze je jedna z největších firem na světě Berkshire Hathaway, kterou vlastní Warren Buffett. Naši profesoři jsou na plný úvazek pod ním. Takže nás učí lidí z praxe, mají neskutečné znalosti a u zkoušek nechtějí čtení knížek nebo definice, ale věci, které potřebujeme v životě.

Je to jinačí, než známe od nás. Všichni kluci, co tam působí, mají obrovskou chuť se prosadit a tak na sobě hrozně makají a i po tréninku si každý přidává na ledě nebo si ještě skončí do posilovny. Nikdo nic neošidí, i když to bolí jako hrom. Hokej je o tom, když děláte dobré návyky každý den, tak potom je v zápase provedete, jako by o nic nešlo. Univerzitní hráči ale nevydělávají peníze a jen dostávají šeky měsíčně, podle toho, jaké mají stipendium.

Nepředbíhejme, hodně záleží, jaká pro mne bude nadcházející sezóna. Určitě se ale dá z univerzitní NCAA jít rovnou do NHL, patřím v mužstvu Nebrasky mezi tři klíčové beky, ale když nemáte výsledky, tak s vámi nikdo nic nepodepíše. Z univerzity v Omaze se takhle dostal do ligy i útočník Guentzel, který teď hraje v Pittsburghu v první lajně s Crosbym. Pro mě ale zůstává vzorem Andrej Šustr.

Viděl jsem, jak se už v mladém věku o sebe dokáže kompletně postarat, že je to úplně jiný člověk než vrstevníci, které jsem znal z domova. Říkal jsem si, to snad není možné, ale pochopil jsem, že na tom asi něco bude. Jsem typ člověka, který chtěl vždycky patřit mezi nejlepší a Amerika pro mě byla správný směr. Kdo se nechce vzdělávat, tak zakrní.

Bavil jsem se se sportovním manažerem Jirkou Šolcem, s ním vycházím velmi dobře. Vždycky mi pomáhal, ale přece teď nezahodím vzdělání. Na univerzitě se zlepšuju, jak hokejově, tak jako osobnost.

Asi zlínský trenér Martin Hamrlík, s nímž jsem v pravidelném kontaktu nebo mě možná doporučili nějací skauti z Ameriky. Těžko říct, jak se to přesně seběhlo, ale potěšilo mě, když jsem slyšel, že pan Říha dostal dobré reference. Věděl jsem, že kouč po převzetí národního mužstva bude hledat nové adepty a já jsem zvyklý na sobě makat.

Chtěl jsem na kempu v Přerově ukázat, že jsem dobrý hokejista a mám na to. Zároveň zůstávám ale hodně pokorný a rád bych ukázal, že jsem i dobrý člověk a nejsem nějaký namyšlený. Prostě jsem si přál předvést vše, co jsem se za těch skoro pět roků za oceánem naučil.

Kluky, co jsou původem ze Zlína, tedy Werbika a Zámorského. Z mládežnických kategorií jsem si pamatoval ještě jako reprezentační spoluhráče z obrany Pyrochtu, Košťálka, Štencla, ale s nimi jsem teď v kontaktu delší čas nebyl.

Jedině na Vánoce. První tři roky na škole jsem byl v Americe i přes léto, ale letos jsem už celé prázdniny strávil doma a sotva jsem doletěl do Omahy, tak jsem kvůli reprezentačnímu kempu mazal zase zpátky domů, ale příští týden už se musím bezpodmínečně hlásit ve škole.