Gól Finům za spoluhráče dát nemohl. Nějak jsme nevěděli, jak na ně, litoval Hrubec

„Když hrajete v šesti s prázdnou brankou, tak máte nějaké přání, co by se mělo stát, samozřejmě držíte palce klukům bojujícím na ledě a doufáte do poslední chvíle, že se třeba něco ujme, ale už je to z pohledu gólmana spíš bezmoc. Škoda, ani nevím, co k tomu dál říct. Snad jen, že vypadnout po porážce 0:1 je hodně bolestivé, " líčil gólman Omsku, jenž po triumfu v KHL hodně stál o úspěch i na reprezentační úrovni.

Jenže konečné sedmé místo bylo zřejmě českým stropem v lotyšské metropoli. Národní tým po dvou porážkách na úvod šampionátu už prakticky každé další utkání bojoval o účast ve čtvrtfinále, kam se nakonec sérií pěti výher probil. „Začátek turnaje nám utekl, nakonec jsme ale postup zachránili. Jenže pro ten osmý zápas jsme byli outsidery. Finy osobně tipuju na celkové vítěze. Mají tak propracovaný systém, že z mého pohledu klidně obhájí zlato. Škoda, že zrovna proti nim tam nikomu z našeho mužstva nic nespadlo," mrzelo Hrubce.

Úřadujícím světovým šampionům tak stačil k postupu do semifinále jediný gól, ve 33. minutě ho z dorážky obstaral Innala. Pakarinenovi střelu přes beka Hrubec vyrazil jen před sebe, kde Hronek nepřetlačil střelce finské branky. „Na kruhu nám zůstal volný hráč s pukem a se štěstím jsem jeho ránu chytil. Jenže kotouč se odrazil přímo na hokejku dalšího útočníka, pro nějž nebylo ani těžké poslat ho sítě," přiblížil český gólman.

Uznal ale, že soupeř vyhrál zaslouženě, protože hrál pečlivě v defenzívě a zvládl čtvrtfinálový zápas takticky lépe. „Řekli jsme, co na Finy chceme hrát, a prvních deset minut se to dařilo plnit. Jejich trenér na to ale samozřejmě zareagoval, začali hrát jinak a přijde mi, že my pak už vůbec nevěděli, jak na ně," krčil rameny český brankář.

„Ze začátku na sebe narážely dvě stejné strategie a já osobně tušil, že to nebude žádná přestřelka. Byl to vyrovnaný zápas, který může rozhodnout i maličkost. Jak šel čas, bylo čím dál jasnější, že všechno může být o jednom gólu. Ten jsme bohužel my nedali a utkání tedy dopadlo, jak všichni viděli," říkal zklamaně Hrubec.

Specifický život v takzvané bublině se snažil během šampionátu v Rize brát jako nezměnitelnou realitu. „Jako gólman se musíte nad všechno povznést a snažit se jen odvádět svoji práci, která spočívá v tom, že musíte zastavovat puky. Neřešit, co se děje kolem. Jestli se nám dařilo nebo nedařilo dávat góly jsem ovlivnit nemohl, stejně jako další věci," tvrdil.

Přes velké zklamání byl rád, že od pátečního odpoledne konečně bude moct strávit nějaký čas s rodinou. „Zažil jsem bez ní už pět měsíců v Rusku a přidat teď ještě další čtyři týdny bylo pro mě nejtěžší. Hodně všem doma dlužím a těším se, až budeme spolu a užijeme si léto," řekl Hrubec.