GLOSA: Méďo, věříme ti. I když vlastně moc ne

Zatímco Pešána a jeho pobočníky deset mužů z hokejové vlády jednomyslně vyhnalo ze střídačky, Nedvěd - který v hierarchii reprezentace stojí ještě výš - získal v poměru 9:1 jejich důvěru.

Ale i v amerických bijácích to tak někdy je, že porotci neměří všem stejně a že o vině rozhodují subjektivní pocity. Společenské klima nestálo na Pešánově straně, a tak byl obětován, protože se něco v tuzemském hokeji stát muselo. To Nedvěd naopak dostal za úkol, aby během následujících tří týdnů sehnal nového trenéra. Ale proč ne, vždyť právě za tuto práci je svazem placen.

Co je však zvláštní, že když už Nedvěd důvěru má, že stejně musí čekat, jestli se hokejovým konšelům, kteří mu onu důvěru vyslovili, bude jeho volba zamlouvat. Už teď slyšel, že část z nich se ostře vymezila proti zahraničnímu kouči. U dalších je průchozí jen s českými asistenty.

Ve čtvrtek či pátek se má přitom setkat s jedním z hlavních adeptů, Finem Kari Jalonenem, který "náhodou" pobývá v Praze. A mně přijde hodně podivné, když od Nedvěda uslyší: "Já tě chci, ale nevím, jestli 17. projdeš přes mé šéfy." A jinému z kandidátů zase bude nadneseně vykládat: "Když neprojde Fiňák, budeš tam ty."

Lanařit takhle mě do nové práce, asi bych se hodně rozmýšlel.

A je rovněž smutné, pokud Jalonen představí sebelepší projekt, jak resuscitovat uvadající hokejovou reprezentaci, že nemusí džob dostat jen proto, že je to cizák.

Má-li být u reprezentace uplatněn onen kanadský model, že generální manažer nese za její chod plnou odpovědnost, a má-li Nedvěd nyní značnou podporu výkonného výboru, pak proč dostává jakési podmínky a volba kouče není na něm samotném. Z kanadského modelu tak zase bude český hybrid, na jehož konci se opět mohou u soudu zpovídat dva muži, z nichž Nedvěd bude dle obhajoby nevinen, protože trenéra stvrdili jiní.