Článek
Chcete jméno nejoblíbenějšího Málkova klubu? Tak to budete možná trochu v rozpacích, protože Forrest Green Rovers ze čtvrté nejvyšší anglické ligy znají nejspíš jen skuteční experti. „Jednou jsem si zapnul FIFA na PlayStationu, chtěl jsem si najít klub z nižších soutěží a zalíbil se mi tenhle, aniž bych věděl proč. Jsou to tak čtyři roky a od té doby jsem jejich fanoušek,“ líčí Málek.
Do pětitisícového Nailsworthu, kde klub sídlí, dokonce už dvakrát osobně vyrazil, doma má i tři různé dresy, které tým obléká. Nicméně jestli čekáte, jak výjezd do Anglie byl pro něj úchvatným a nezapomenutelným zážitkem, tak nezapomenutelný sice skutečně byl, jen v jiném slova smyslu. Jeho nejlepší kamarád, který ho tenkrát doprovázel, mu dokonce řekl: „Sem už nikdy.“
Je to totiž ve fotbalových luzích a hájích dosti zvláštní klub, který smýšlí tuze ekologicky a udržitelně. Takže dresy jsou vyrobeny z bambusových vláken a odpadu z kávových zrn. Trávník sekají pouze elektrické sekačky, hráči i vedení jsou vegani a veganské jídlo se na stadionu podává také fanouškům, tudíž pivo si sice dáte, ale na klobásu zapomeňte.
„Z toho jídla jsem se skoro pozvracel,“ řekne Málek.
Fotbal má v malíku i proto, že jeho velkou vášní je počítačová hra Football Manager. „Na to jsem úplně blázen a sleduji kluby, co hrají za taktiku.“
Sám fotbal hraje za Juřinku u Valašského Meziříčí, jenže ač je hokejovým brankářem, který měří 194 centimetrů, chodí do útoku. „Tam nic nezkazím! Ale zásadně nehlavičkuji, protože mě to bolí. A jít do branky? Do té bych měl hrozný strach si stoupnout. Myslím, že ten míč nejde chytnout, jak velkou rychlostí letí,“ překvapí muž, jehož povoláním je přitom zastavovat tvrdé a bolavé rány pukem.
Když mu ale moderátor Příklepu Honza Homolka, sám někdejší fotbalový brankář, řekl, že nejkrásnější pohled na fotbal je právě z gólmanského území ve velkém vápně, tak Málka nalomil. „Asi to budu muset přehodnotit.“
Kdo ví, třeba si příště za Juřinku hokejový reprezentant už stoupne do branky.