Hlavní obsah

Finové a recyklace odpadu? Šílené! směje se český reprezentant. K popelnicím musel s mobilem

Praha

Za svou kariéru nosil céčko na dresu jen krátce v reprezentační devatenáctce. Na klubové úrovni nikdy. O to větším překvapením pro hokejového obránce Jana Ščotku (25) bylo, když v létě zamířil z Litvínova do finského Jyväskylä ke svému prvnímu zahraničnímu angažmá v kariéře a v klubu ho z fleku zvolili kapitánem.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Hokejový zadák Jan Ščotka.

Článek

Vysvětlil vám někdo z vedení, proč se tak rozhodli?

Sám jsem o tom nejdřív přemýšlel. Od trenéra mi pak bylo řečeno, že máme velice mladý tým a já už mám na svůj věk dost zkušeností s dospělým hokejem i nároďákem, abych je mladším klukům předával.

Nerozklepaly se vám v první chvíli nohy? I s ohledem na to, že tlak na cizince je vždycky větší než na domácí hráče...

Ze začátku to pro mě byla úplně nová zkušenost a musel jsem si na novou roli zvykat. Postupem času se ale dostávám do své komfortní zóny a je to lepší a lepší. Souhlasím, že tlak na cizince je všude a vždycky, musím ale zaklepat, že ve Finsku mi ve všem vycházejí vstříc a dávají mi čas.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Obránce Jan Ščotka v dresu reprezentace.

Spoluhráči přijali bez problémů, že jim bude dělat kapitána cizinec, a ještě k tomu nováček v týmu?

Myslím, že to kluci vzali v pohodě. Většina z nich jsou mladí kluci a s těmi staršími, kteří jsou mými asistenty, jsme si sedli a probrali, co a jak. Rozdělili jsme si minirole, já mám na starost obranu.

Po dobrém vstupu do soutěže čekáte na výhru už osm zápasů a v tabulce jste klesli na předposlední místo. Cítíte, že se tím v mužstvu změnila atmosféra?

Samozřejmě se změnila. Když se vyhrává, všechno je uvolněnější a panuje větší pohodička. Teď se všichni snažíme najít řešení, jak z toho ven. Máme hodně mítinků, videí, trénujeme přesilovky, které nám nejdou. Malými detaily se prostě snažíme vrátit na vítěznou vlnu. Tabulka je strašně vyrovnaná, každý může porazit každého. Chtělo by to urvat jednu výhru, abychom se chytili a zase šli nahoru.

Došlo za současné situace i na kapitánský proslov?

Jasně, i tohle ke kapitánství patří, je to jeho neodmyslitelná část. S mými asistenty jsme si nejprve sedli společně a pak i předstoupili před celou kabinu, aby každý řekl svůj názor. Tahle role pro mě byla premiérová, tak snad to pomůže.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Jan Ščotka v dresu Litvínova, z něhož letos zamířil do Jyväskylä.

Mluvil jste anglicky?

Ano, anglicky. Snažím se tedy už i finsky, ale to mi nijak zvlášť nejde. (směje se)

V týmu máte i sedmnáctiletého talenta Joakima Kemella, který kraluje střelcům celé finské ligy a v tabulce produktivity soutěže je druhý. Valíte někdy oči, co všechno ve svém věku dokáže?

Ano, opravdu je to obrovský talent. A to byl chvíli zraněný, takže bodů mohl mít ještě víc. Moc bych mu přál, aby ve svých výkonech pokračoval a příští rok to na draftu NHL a pak i v ní dotáhl co nejdál.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Jan Ščotka.

Je radost se na něj dívat?

Je to radost i na tréninku. Je sebevědomý v zakončení, umí to trefit. Spolu s Bradem Lambertem, naším dalším sedmnáctiletým talentem, na sobě makají a je to vidět i v zápasech. Pro nás jenom dobře. Jsou to normální kluci, vůbec na nich nevidíte, že by byli namistrovaní nebo nechtěli pracovat. V dobrém slova smyslu naopak mezi sebou soupeří, což je posouvá dál.

Je něco, co vás ve Finsku lidsky i hokejově překvapilo?

Po hokejové stránce jsem byl překvapený, jak jsou všichni kluci moc šikovní v individuálních věcech, jak umí udělat kličku navíc.

A z mimohokejových?

Jak jsou Finové zodpovědní v recyklaci odpadů. To je něco šíleného. Půl hodiny jsem stál u popelnic a přemýšlel, co kam patří. Dokonce jsem musel použít aplikaci na překlad, abych věděl, kam se hází bioodpad a kam jiné věci. S manželkou jsme chvíli tápali, ale teď už snad třídíme správně.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Jan Ščotka (vpravo).

Manželka je tedy v Jyväskylä celou dobu s vámi?

Bohužel ještě v Česku dostudovává školu, takže spíš pendluje. Od oka bych řekl, že za tři měsíce tady se mnou byla měsíc a půl. Když je tady, samozřejmě se o mě stará, mám daleko větší pohodu, což je příjemnější. Když jsem naopak sám, je to spíš o restauracích, než že bych si vařil, protože nejsem úplně nejlepší kuchař.

Jak trávíte volný čas?

Procházkami, už jsem prochodil snad celé město. Nejčastěji chodím do přístavu, tam se mi líbí nejvíc. Je tam spousta malinkých jezírek a hezké kavárny. Jinak taky hraju s kamarády z Česka Xbox, abych trošku slyšel češtinu, a čtu knihy.

Město se vám tedy líbí?

Je hezké, jsem spokojený. Je to něco jiného, než jsme zvyklí v České republice. Krajina je spíš plochá než hornatá.

Související témata: