Článek
Už v předchozí sezoně se objevily signály o zájmu z NHL, jenže Tomášek měl jasno, že se ve svém věku nebude pouštět do nějakého nejistého dobrodružství. Nechtěl do zámoří přicházet jako jeden z mnoha na zkoušku.
„A i teď mám poměrně jasno jako loni. Na farmu bych nikdy nešel. Tak jsem byl rozhodnutý a nic se nemění,“ přiznává, že by ze slavné soutěže musel přilétnout jednocestný kontrakt. „Jsem docela v klidu. Vím, že když budu hrát dobře, tak to buď dopadne, nebo ne. Nestresuje mě to.“
Netají ale, že NHL pro něj stejně asi jako pro každého jiného hokejistu zůstává velkým snem. Koneckonců do zámoří vyrazil už jako kluk, hrál tu od žákovských let. Později se vrátil do Evropy, a především v posledních dvou letech rozkvetl ve Švédsku v obávaného snajpra. I v reprezentaci se proměnil v jednoho z lídrů, vždyť v minulém ročníku byl nejlepším střelcem i nejproduktivnějším hráčem národního týmu. „Snažím se každou sezonu posouvat dopředu a cítím, že i letos jsem udělal nějaké kroky.“
A tak mu to ve Färjestadu klape, skauti na něj pravidelně do zámoří posílají pochvalné reporty. „Mohu jen hrát lépe a lépe a třeba někoho přesvědčit. NHL je ale velký byznys, stojí za tím hodně věcí. Když šance přijde, tak super. Když ne, jsem v klidu, protože vím, co jsem pro to udělal. Jak se ale člověk kouká, tak ví, že kluci ze švédské ligy ven chodí,“ popisuje.
On sám má jistotu, už loni předčasně prodloužil ve Švédsku kontrakt až do sezony 25/26. V klubu se rychle etabloval, parádně se mu spolupracuje s týmovými parťáky, vyhovují mu i švédská „letiště“, tedy široká kluziště.
„Je to na nich úplně jiný hokej. Na menším hřišti se musíte rozhodnout rychleji, puk více skáče a je jeho menší kontrola. Beci to musí dávat rychleji. Ve Švédsku ho obránci daleko víc drží, bruslí s ním. Má to ale dvě strany mince. Držíte puk, máte prostor, ale taky někdy, když druhý tým dobře brání, jezdíte dokola a nemůžete se dostat k bráně.“
Útoky národního týmu na úvodním tréninku a taky pro nedělní duel se Švédskem
— Robert Sára (@RobertSara_26) December 9, 2024
Smejkal, Sedlák, Zadina
Chlapík, Špaček, Beránek
Flek, Kondelík, Voženílek
Kaut, Kovařčík M., Kovařčík O.
Stránský, Tomášek, Kubalík.
Jenže právě plejery, kteří jsou zvyklí na široká kluziště, teď reprezentační kouč Radim Rulík obzvlášť potřebuje. Květnový šampionát ve Švédsku a Dánsku se bude hrát na větších rozměrech, než tomu bylo naposledy v Praze. A už tento týden, kdy národní tým čekají Švýcarské hry, si celek na změnu zvyká. Čtvrteční duel odehraje v Pardubicích, kde jsou klasické evropské rozměry, a na stejném místě se tým od pondělí i připravuje.
„Nějaké věci v systému budeme oproti loňsku s ohledem na šířku kluziště měnit. Budou to ale detaily, základ je stejný,“ říká Tomášek, který je v aktuálním výběru jedním z deseti světových šampionů. „Je hezké zase vidět kluky, se kterými jsme v květnu prožili něco nezapomenutelného. Zároveň ale cítím, že je nová sezona, už druhá akce, takže nikdo se k tomu moc nevrací. Život jde dál. Je to kruté, ale zároveň i dobré. Ovšem tím, že se vyhrálo, tak se chce samozřejmě vyhrávat i dál. Hlad by měl zůstat a jít si za tím dál.“