Článek
„Celkově tým na turnaji velmi dobře pracoval. Měli jsme zkušené hráče i ty mladší a dobře si sedli. Tým má dobré jádro, takového týmového ducha. Líbilo se mi, jak kluci zápasy prožívali," ocenil trenér Kari Jalonen svůj výběr, jemuž dominovalo 17 hráčů z extraligy a pochválil i výkony všech tří nováčků Hrabíka, A. Najmana a Voženílka.
Jenže zatímco proti Finům a Švýcarům byli gólmani Hrubec resp. Langhamer nejlepšími hráči mužstva a hlavně díky nim brali Češi plný bodový zisk, na závěr proti Švédům to neplatilo. Hrubec se zranil při jednom ze zákroků a už v šesté minutě střídal, do branky tak neplánovaně šel s virózou bojující Langhamer, jemuž zápas tolik nevyšel.
„Pro Langoše to muselo být dost obtížné. Brankáři se na utkání připravují mentálně už den dopředu, tohle byl nezvyklý záskok. Měl to strašně těžké," věděl útočník Lukáš Radil.
O to víc v neděli vynikla tradiční bolístka českého hokeje, trápení v koncovce. Přestože proti Švédům vyslali na Högberga 36 střel, neujala se jediná. I kvůli nedostatku důrazu a (ne)kvalitě v zakončení. „Přitom o výkonu týmu nemůžu říct nic špatného, opravdu jsme hráli dobře. Šlo o nejlepších šedesát minut na turnaji, ale neproměňovali jsme šance," mrzelo Jalonena.
„Jejich gólman totiž skoro všechny puky viděl, měli jsme mu víc clonit a znepříjemnit mu to. Chtěli jsme turnaj vyhrát, což se nám kvůli koncovce nepovedlo, ale i druhé místo je super," soudil kapitán Tomáš Zohorna.
Právě od pardubického dua Radil - Zohorna se čekalo mnohem víc. V extralize se oba nacházejí v první pětce tabulce produktivity, v nároďáku teď ale vyšli bodově naprázdno a ani herně tým netáhli tak, jak by si jistě i Jalonen představoval. Mrzela pak absence Chlapíka, který si při vystupování z autobusu v Helsinkách poranil kotník a o víkendu už hrát nemohl.
„Já ale měl ze své hry dobrý pocit. Celkově to nebylo vůbec špatné, vyhráli jsme dva těžké zápasy. Jsem šťastný, že jsem po roce a půl dostal šanci reprezentovat," řekl Radil.