Článek
Čutta byl pozvánkou do národního týmu hodně překvapen. "Nečekal jsem ji, i proto, že jsem byl na startu sezóny nemocný. Start za národní tým beru jako šanci ukázat lidem, že jsem se v Americe jako defenzívně zaměřený bek něčemu naučil. Chtěl bych to zvládnout co nejlépe a očekávám od toho snad jen samé pěkné věci."
Pro české hokejové fanoušky je dost neznámým hráčem. "Mojí předností je snad kvalitní bruslení, dobrá rozehrávka puku i důrazná hra, naopak slabinou je asi útočný projev, ale ten přece v týmu obstarávají jiní," snaží se představit Čutta, jenž nesbírá góly ani asistence, ale soustředí se právě na defenzívu. Se čtyřmi kladnými body za účast na ledě při vstřelených a inkasovaných gólech patří k nejlepším v liberecké sestavě.
Adaptace proběhla rychle
Poslední kontakt s evropským hokejem měl před pěti lety při zlatém tažení na MS dvacetiletých v Moskvě. "Bude to nyní na mezistátní scéně pro mne trochu krok do neznáma, ale těším se a jsem i zvědavý," říká hokejista, jenž se v létě vrátil domů do Liberce. "Doma je krásně a z Ameriky mi nic nechybí. Adaptace na ledě proběhla rychle, i zásluhou výborných spoluhráčů v týmu."
Za oceán šel ještě v juniorském věku a nakonec tam stihl i osm zápasů NHL za Washington. Většinu času ale trávil na jeho farmě v Hershey, kde letos na jaře vyhrál i play-off. "Vzpomínky mám hezké i ty horší, ale teď začala jiná kapitola a nebyl to žádný drastický řez. Život v Americe mě zase tolik nepřeškolil, i když domů jsem v poslední době jezdil jen na prázdniny," vypráví.
"Trávím nyní hodně času s přítelkyní Nikol, která ještě chodí do školy v Plzni a za oceán létala jen občas, teď můžeme být konečně víc spolu. Také jsem hodně s mamkou a mám tady i plno kamarádů, takže se nenudím." Se spoluhráči začal chodit také na golf. "Teď už na to ale není bohužel počasí."
