Článek
Stockholm (od našeho zpravodaje) – Čtyřiadvacetiletý centr nebyl dokonce daleko od toho, aby při debutu zapsal gól. Ve druhé třetině zakončoval přečíslení tři na jednoho. „Dostal jsem puk na bekhend a snažil se ho rychle zvednout. Bohužel se nepovedlo, ale vyhráli jsme, to je důležitější,“ cenil si Filip.
První start v seniorské reprezentaci. Jaký to byl zážitek?
Byl jsem ohromně nervózní, ale užil jsem si to. Docela rychle jsem se adaptoval. Ale mé pocity jsou nepopsatelné, splnil se mi sen.
Švédům jste pokazili znovuotevření Globenu. Je výhra tady o to cennější?
Asi to neumím úplně porovnat, protože je to moje první akce s národním týmem. I kdyby se hrálo jinde, pro mě by se nic neměnilo. Ale výhra je úžasná… a teď se připravit na další zápasy.
Útočník Matyáš Filip se u mantinelu snaží něco vymyslet s pukem.
Co pro vás bylo nejtěžší?
Nevěděl jsem, co od toho očekávat. Od 13 let jsem byl jenom na Kladně a jiné prostředí neznal. Už při rozbruslení jsem Švédy pozoroval s otevřenýma očima a říkal si, co tu zrovna já budu dělat. Pak nervozita začala opadávat. Pohlídal jsem si první střídání a pak už to šlo nějak automaticky.
V Kladně se vám daří, ale i letos hrajete ve spodku extraligy. Je pro vás reprezentace psychická vzpruha?
Naštěstí se nám letos daří víc než v předchozích sezonách. Ale reprezentace je něco úplně jiného, hokej je daleko rychlejší a spoluhráči zkušenější. Jsem rád, že mi ostatní pomohli.
Šířka kluziště na Kladně je 26 metrů. Tady 30. Jak jsou ty čtyři metry znát?
Ohromně. Musíte přemýšlet o tom, kam jet rychleji, abyste nevydávali síly zbytečně. Myslím si ale, že jsme zápas odehráli fakt suprově, a i s tímhle si poradili.
Několik let jste hrával s Tomášem Plekancem, který je u národního týmu v roli asistenta. Jaký je trenér?
Stejný jako spoluhráč. Hodně radí, pomáhá, když je třeba. Ale je to přece jen něco trochu jiného. Už se nemůžu koukat na to, jak hraje. Je to velká persona českého hokeje a umí pomoci i v roli kouče.
Ve Švédsku je vás celkem šest nováčků. Držíte více pospolu?
Nijak zvlášť. Já se hlavně držím Jirky Ticháčka (spoluhráč z Kladna – pozn. red.), protože už má v reprezentaci něco za sebou a pomohl mi nejvíc. Podporují nás ale i ostatní a dopadlo to nejlíp, jak mohlo.
