Článek
Věděli jste předem, že se narodí zase kluk?
Jo, věděli. Já bych se tedy asi nechal překvapit, žena byla ale netrpělivá a nevydržela to, takže si nechala pohlaví dítěte říct. Tím bylo hned jasno i o jménu.
Jak se cítíte jako dvojnásobný táta?
Moc si tu novou situaci užívám. Nabíjí mě energií, že jsme zase o jednoho tvorečka početnější rodina. U prvního syna jsem u porodu přítomný nebyl, teď to ale termínově vyšlo tak perfektně, že mi vůbec nic neuniklo. Manželka zvládla všechno skvěle, klobouk dolů před tím, co musí vydržet.
Snažíte se jí pomáhat?
Každou volnou chvíli jsem s nimi doma, u mimina je nádherné pozorovat, jak se každý den mění doslova před očima. Teď jsem poprvé od nich pryč na pár dnů, žena je ale perfektní a ubezpečila mě, že to všechno zvládne. Budu s nimi denně ve spojení, už teď se mi stýská.
Český hokejový útočník Jan Kovář v reprezentačním dresu.
Je to ještě předčasná otázka, ale přál byste si pokračování hokejového rodu Kovářů?
Když kluky bude hokej bavit, určitě jim nebudu bránit. Už to vidím na tom starším, který doma pořád lítá s hokejkou. Hrozně se mu líbí v bráně, to má asi po strejdovi Kubovi (gólman Jekatěrinburgu – pozn. aut.). Jako hrdému tátovi by se mi líbilo, kdyby se skutečně věnoval hokeji, ale rozhodně nejsem typ táty, který by děti nutil do své profese.
Odráží se současné rodinné štěstí i ve vašem hokejovém projevu?
Dobré vnitřní naladění určitě prospívá sportovnímu výkonu. Na zimák chodím s čistou hlavou, možná i tím, že doma se dvěma kluky teď snadněji házím za hlavu všechny starosti. Pro mě jsou ale hokej a rodina dva odlišné světy, které ani moc nemíchám.
Jan Kovář v dresu Zugu (vlevo) při souboji v utkání s Plzní v hokejové Lize mistrů.
Už se v Zugu skloňuje slovo titul?
Sice to nahlas nikdo neříká, ale všichni víme, že cíl je takový. Minulou sezonu hrál Zug finále, takže očekávání může naplnit jedině titul. Ještě nás ale dělí devět zápasů od play off a tam začínají všichni od nuly, takže bych nepředbíhal.
Jak moc mrzelo, že se klubu nepovedlo naplnit touhu po finálové účasti v Lize mistrů?
Před sezonou zazněl odvážný plán získat tři trofeje. Ta za Ligu mistrů nám bohužel po vyřazení Hradcem utekla, nepodařilo se ovládnout ani Švýcarský pohár, takže nám už skutečně zbývá ligové prvenství. I když to je hlavní, o co nám jde. Navíc v Zugu je hokej naprosto dominantní sport, máme prakticky vyprodáno na každý zápas.
Jan Kovář přichází na sraz hokejové reprezentace před odletem na turnaj Karlaja Cup.
Co bude potřeba k ligovému triumfu?
Vyhrát všechny série play off. Zatím nás těší, že někdy od listopadu podává celé mužstvo stabilně dobré výkony, a když jsme teď porazili silná mužstva jako Curych, Davos i Biel, vytáhli jsme se na první příčku. Liga je ale opravdu hodně vyrovnaná, takže nesmí přijít žádné uspokojení. Každý zápas je napínavá, pořádně vyhecovaná řežba na ledě, to mám moc rád.
Cítíte, že máte jako elitní centr v mužstvu zásadní roli?
Máme vysoký ice time, chodím na přesilovky i oslabení, ale nechtěl bych se tvářit, že záleží jen na výkonech naší lajny s Klingbergem a Hoffmanem. I když v lednu se nám třem gólově tolik nedařilo, herně snad držíme standard. Hraje se rychlejší hokej než v české extralize, víc se bruslí a napadá, takový styl nahoru, dolů.
Jak těžké bude navázat na předchozí úspěšné účinkování v národním týmu, kdy jste v listopadu jako kapitán přebíral vítěznou trofej na Karjale?
Na minulém turnaji v Moskvě jsem z rodinných důvodů nebyl, ale kluky jsem sledoval. Přál bych si, abychom i na Švédských hrách fungovali zase tak soudržně v týmovém pojetí jako na Karjale, vždyť z tehdejšího mužstva je tady třináct lidí. Určitě nepoletíme do Stockholmu jen něco zkusit, chceme vyhrát každý zápas.
